Vlak AGV bude nejrychlejším vlakem v Evropě. Na okruhu ve Velimi nedaleko Kolína, kde se až do září bude testovat, dosáhne postupně "jen" rychlosti 200 kilometrů v hodině, jet ale umí o 160 km/h rychleji.
V České republice se vlak testuje proto, že je to jediná zkušební trať v Evropě, kde lze dosáhnout rychlosti vyšší než 180 kilometrů v hodině. "V Evropě jsou celkem tři testovací trati, všechny vysokorychlostní zkoušky se dělají jen tady," uvedl předseda zemského úřadu Alstom Petr Brzezina. Vysvětlil, že jedině na české testovací trati mohou vlaky dosáhnout tak vysoké rychlosti.
Své předchůdce, současné rychlovlaky TGV, překoná o 40 kilometrů v hodině. AGV navíc o 10 km/h předběhne i doposud nejrychlejší kolejový vlak Velaro E, který jezdí ve Španělsku. Má také o 20 procent více místa pro pasažéry.
Pojízdná laboratoř
Na třináctikilometrovém železničním okruhu ve Velimi ho testuje francouzská společnost Alstom. Od běžného vlaku ho odlišuje mnoho věcí. Minimálně to, že všude po zemi jsou natažené různé kabely.
Pro cestující jsou upravené pouze dva vagony, zbylé slouží k výzkumu. Jeden, který svými skříňkami připomíná školní šatnu, tvoří zázemí pro pracovníky. V dalších sedí u počítačů odborníci, kteří zkoumají vlastnosti vlaku.
Kromě rychlosti se testuje například hluk, proudění vzduchu, napětí v různých komponentech, účinnost a zahřívání brzd a chování vlaku v zatáčkách. Vedení Alstomu uvedlo, že vlak má 2 000 testovacích senzorů. Na dráze ve Velimi ujede více než 60 tisíc kilometrů. Dohlíží na něj 15 inženýrů.
Vlak je recyklovatelný
Rychlovlaky chtějí konkurovat letadlům menším zpožďováním i větší šetrností vůči přírodě. AGV vypouští méně skleníkových plynů než autobus, auto i letadlo. Vlak by měl být také z 98 procent recyklovatelný.
Nový vlak je díky vyššímu vyžití hliníku a směsí lehčí a váží 395 tun. Starší modely váží 430 tun. Potřebuje o 15 procent méně elektřiny než konkurenti.
TGV ve francouzštině znamená Trains a Grande Vitesse, tedy vysokorychlostní vlaková souprava. AGV znamená že jde o vysokorychlostní motorový vlak, tedy vlak bez lokomotivy. AGV nemá silnou lokomotivu vpředu nebo vzadu, ale využívá motory umístěné v podvozcích pod vlakem. Souprava může mít od sedmi do 14 vozů.
Cena se pohybuje kolem 726 milionů korun
Podle technika Francoise Lacota je AGV "velmi levný vlak". Jeho cena se pohybuje kolem 30 milionů eur (zhruba 726 milionů korun). Prvních 25 vlaků dodá Alstom italskému dopravci NTV, který má zároveň opci na dalších deset souprav. První AGV by se měly objevit v komerčním provozu počátkem roku 2011.
