Na plese v Rudolfinu jste oslňovala rudou róbou s odhalenými rameny, doplněnou o krásné šperky. Připomínala jste Julii Roberts v kultovním snímku. Připadala jste si někdy jako Pretty Woman?
Musím říct, že ano. Byla jsem občas partnerem vytažena do Milána, nebo do New Yorku, kde jsem si mohla vybrat cokoliv na sebe. Ale vždycky to nakonec skončilo tak, že jsem raději zašla někde do baru na skleničku, než vybírat hadříky. Moc hadříková popravdě nejsem.
Nikdy jste tedy neslyšela nepříjemnou větu „máte vůbec na zaplacení“?
Ne, k tomu naštěstí nikdy nedošlo. Jsem opravdu ráda, že mám módní návrhářku Zuzanu Lešák Černou. Když jsem pozvaná na kteroukoliv akci, tak se spolu pobavíme, řekneme si, jak by šaty měly vypadat a Zuzka je ušije. Nejsem ten typ chodící po obchodech a užívající si to. Nejsem v tomhle typická ženská.
Určitě si budete pamatovat, kde a kdy jste za šaty utratila nejvíce peněz...
Jednou jsem byla u Dolce & Gabbana, tuším že v Paříži a nesledovala jsem visačky. Nekoukala jsem na, kolik co stojí a šla jsem rovnou ke kase. Byly tam nějaké šaty, svetřík a triko. Tričko bylo tak strašně drahý, že bych si ho v životě normálně nikdy nekoupila. Ale už mi bylo hloupé to vrátit. A dodnes si říkám, jak jsem to rudé tričko s koženými aplikacemi, které vůbec nechápu, jak jsem si vůbec mohla koupit, dovolila nechat projít prodejem.
Kolik je pro vás stropová částka za nákup?
To vůbec neumím říct. Ono záleží na tom, jestli je to velká večerní, nebo jestli třeba tričko. Na šaty mám Zuzku. Podle té vyjde večerní róba zhruba na 40 tisíc korun, pokud mají šaty stát za to.
Prý jste si otevřela zadní vrátka od moderování a začala jste s kurzy jógy?
Ta vrátka už jsem si zase zavřela. Otevřela jsem si takové centrum, kde pomáhám lidem a zaměřuji se na tělo, mysl a smysly. Je to taková moje cesta, kdy jsem si před dvěma lety ve svých čtyřiceti řekla, že asi nebudu dalších pětadvacet let v televizi a že bych se měla živit i něčím jiným. Udělala jsem si kurz jógy a vizážistiky a trošku jsem se přesunula do jiných vod. Zároveň jsem si nechala Snídani s Novou, svou televizní práci miluji. Ale přišlo takové to bilancování, které zná každá žena, která zraje nebo stárne. Vím, že nezůstanu navždy na obrazovce, není to nekonečný příběh. Stárnout se má tak nějak důstojně. Je to spíše o tom, že jsem si otevřela nějaká jiná vrátka tak, abych nebyla závislá jen na práci v televizi.
Sladké nicnedělánísi občas dopřeju...těším se na vše nové v roce 2020 a v pondělí na Snídani s Novou @snidanesnovou @terezajuscikova @shopaholicnicol @milanperoutka @zorkahejdova @mirahejda @aleslehky #visitdubai #cestovanimadroga
Bilancujete svůj život s každými kulatinami nebo půlkulatinami?
Ano. Jsem v tomto hodně objektivní a vím, že člověk si pořád nemůže hrát na nějakou mladici. Jsem celkem sebekritická. Vím, že všechno má své hranice a člověk má vědět, kdy má odejít a opustit své pozice.
Týká se vás problém, který tíží obecně spoustu lidí? Že čím jste starší, tím je sebevědomí menší a jste víc sebekritičtější?
Neřekla bych, že mám menší sebevědomí, já jsem ho vždycky měla celkem velké. Mám dobré podhoubí, moji rodiče mi toho dali hodně do vínku a podporovali mě v mnoha věcech. Nedávno jsem třeba v televizi v ranním vysílání měla klavírního virtuosa. On zahrál nějaké skladby a já jsem tam hrála s ním, protože jsem od čtyř let hrála na piáno. Spousta lidí to nevědělo. I můj šéf z toho byl konsternovaný. Spousta lidí psalo, že si mysleli, že jsem jenom nějaká podřadná televizní hvězda a já přitom umím takhle hrát. Spíš se však v poslední době podívám každé ráno do zrcadla a říkám si „No nemysli si, že tu televizi budeš dělat pořád“. Nelituji se. Myslím, že to máme všichni stejně a že stárneme, je to přirozené. Máme se s tím smířit, ne s tím bojovat.
Gabriela Partyšová se rozešla s manželem, vydrželi spolu tři roky |
Zastropovala jste si pro sebe odchod z televizní obrazovky v určitém věku?
Ráda bych skončila v šedesáti devíti, protože jsem se narodila 9. 6.
Pro co se dokážete nadchnout?
Pro maličkosti. Třeba dnes mě dojala spoustu věcí. Jsem jako dítě. A dětská radost a dětské nadšení je prostě nejvíc. To je takové to čisté.
Co jste za znamení, aby čtenáři zjistili, zda si s vámi v některých věcech zavdají?
Jsem Blíženec. Takže žena dvou tváří. I když se vlastně říká, že Blíženci mají čtyři tváře. Někdy jsem ráno opravdu protivná a večer jsem k zulíbání a někdy zase opačně. S Blíženci je to náročné. Ale myslím si, že do toho světa showbyznysu se hodí. Jsem kreativní a ráda si hraji.
A nenosíte žádnou masku...
Já si myslím, že v showbyznysu nosíme všichni masku. Showbyznys není to, co žijeme.
