Těsně před finálovým večerem Czech Blog Awards, kde jste byla nominovaná v top desítce, jste spíše než umístění řešila co na sebe a co se sebou.
Poprvé jsem vyrazila s partnerem do společnosti bez syna a chtěla jsem vypadat dobře, ale ne moc přehnaně. Výhru jsem opravdu nečekala, je to klišé, ale je to pravda. Ještě že jsem si dala svou oblíbenou rudou rtěnku.
Porazila jste v soutěži i Leoše Mareše. Fanoušci vás mají rádi díky humoru a ne fotkám, kde ostatní ukazují luxus a krásno. A to se vám zřejmě vyplatilo.
Já si dělám srandu vždycky, i v reálném životě. Nejen ze sebe, ale i z lidí, kteří mi přijdou směšní. Asi to jinak neumím. Nedokázala bych dělat něco na sociální síti ve vážném duchu a vychloubání. Není to dle mého přirozené. Navíc mám dítě, takže jsem v takové zoufalé situaci, matky vědí. A jediné, co vás udrží nad vodou, když jste matka malého děcka, že si udržíte humor.
Stalo se vám někdy, že vás někdo kritizoval právě proto, že si děláte legraci z jiných lidí?
Ne, já myslím, že lidi, kteří mě sledují, cítí ten humor stejně. Je pravda, že moc nevycházím ven, maximálně okolo baráku s kočárkem a nedávno jsem byla po třech měsících v hospodě. Až budu víc chodit ven, tak po mně možná začnou házet půllitry, ale zatím dobrý. Občas mi nějaká kamarádka řekne, že ji svými postřehy z mateřství odrazuji od toho mít někdy děti. Ale opak je pravdou. Skvělý je, že tomu malému je všechno jedno. Je mu jedno, jak hrozně vypadáte, jak jste neschopná, trapná, out, hloupá, stará. Důležité je, že dostane najíst, a to je svým způsobem skvělý přístup, který vás učí.
Nikol Štíbrová
|
Přinášíte tedy nejen humor, ale i praktické rady?
Neřekla bych, že to jsou rady, spíš mé vlastní postřehy, se kterými se chci podělit. Které jako novopečená maminka nikde nevyčtete. Nedávno jsem sdílela fotku Matese a mě, kde jsem se snažila popsat to, jak nepraktické jsou pro děti oblečky přes hlavu. Je to totiž zlo, nepraktická věc, protože miminko se vám několikrát počůrá i mimo plenu nebo poblinká, takže ho musíte třeba i pětkrát převlékat. Pokud mu rvu pětkrát věci přes hlavu, tak to štve nejen mě, ale hlavně jeho. Takže občas musí tyto praktické postřehy ze mě ven.
Co se ve vašem životě s příchodem syna změnilo?
Kolik máme času, abych to všechno vyjmenovala? Změnilo se to celý. Žiji život dítěte, můj život neexistuje. Pro někoho, kdo nemá děti, se něco podobného špatně popisuje. Ve výsledku je mateřství fajn, člověk se přestane soustředit například na stárnutí, neřeší pupínky. Dřív jsem šla okolo zrcadla, celá jsem se vyňoupala a odcházela jsem úplně rudá. Na to už není čas. Nestíháte si počítat vrásky, nestíháte řešit, co máte na sobě, nebo jak jste namalovaná. Nimrám se teď spíš v tom dítěti, což je vlastně osvobozující.
Zmínila jste, že jste si se snoubencem na finálový večer poprvé spolu vyšli do společnosti. Kdo hlídá malého?
Sháněli jsme hlídání na poslední chvíli, obvolávala jsem kamarádky a tak. Nakonec mohl tchán, Martinův tatínek, který s ním nikdy předtím sám nebyl, takže nevíme, jak to tam vypadá. Nikdo se neozývá. My tedy zatím nikomu nepíšeme, ale doufám, že jsou všichni v pořádku, že byt nehoří a že jsou oba živí.
Jaký je Martin tatínek?
Martin je skvělý tatínek… Jo, on tady není? Hele, strašný. Prostě je někde v baru, jsem na to sama, fakt jako peklo. Holky asi tušíte, klasika, udělal si dítě, a vůbec nezájem (smích). Ne, samozřejmě je skvělý táta. Se vším mi pomáhá od začátku. Přebaloval, koupal, až jsem byla jako překvapená.
Bylo něco pro vás šok? S čím jste jako novopečená maminka nepočítala?
Pořád něčím smrdím. Třeba blinkáním. Já nevím, jestli to můžu tahle říct. Ale to je takové, co vám nikdo neřekne. Že vlastně pak už budete vždycky smrdět dětským blinkáním. Ale dneska jsem se umyla, jsem navoněná, takže to není moc cítit, ale už to mám v tom nose stejně takové zakořeněné (smích).
Ještě před příchodem miminka jste se zasnoubili, ale svatba pořád nikde. Čekáte, až Mathias trochu vyroste?
Já jsem si myslela, že to naplánujeme nějak teď na jaro nebo na léto, ale já vůbec nemám kapacitu, energii ani čas. To bych to na někoho musela hodit, aby to zařídil a naplánoval. Ale nevím na koho, jestli na Verču nebo na Martinu, nebo na tchána? Až přestane hlídat, že by začal? Asi ne, asi to ještě necháme. Až bude čas a energie.
Malému jsou momentálně tři a půl měsíce. Vy jste taková žena plná překvapení. Co další dítě?
Časem si pořídíme další, ale já si musím nakoupit nějaké neuroly dopředu, protože zatím nezvládám jedno. Tak nevím, jak budu zvládat dvě.
Postřehy matky Nikol Štíbrové
Zdroj: Facebook / Nikol Štíbrová |