Co se vám vybaví, když zaslechnete název legendárního seriálu, který z vás udělal dětskou televizní hvězdu?
Dětství, hezké časy a obrovské dobrodružství. Ludvík Ráža byl úžasný režisér. I zpětně to při sledování vnímám, jak nás vedl. Trošku jsme se ho i báli, byl přísný, ale spravedlivý. Díky Košíku jsem poznala i skvělé kolegyně Jarku Obermaierovou a Janu Šulcovou. Ta se dokonce později při potkávání v dabingu stala takovou mojí mámou, nosívala mi pravidelně svačiny.
Od jeho natáčení letos uplyne čtyřicet let, co jste za tu dobu prožila vy?
Šťastný život u divadla, u filmu, s dabingem. Mám profesi, která je pro mě zároveň zábavou a to je pro člověka velké štěstí.
Tajemství proutěného košíku se čas od času v televizi opakuje. Zažíváte nějaké reakce u nových diváků?
Seriálem se herec zapisuje do podvědomí diváků na dlouho. V mém případě to platí rozhodně. Podle ohlasů divaček vím, že má postava Klárky ovlivnila mnoho dívek a zapsala se doslova do jejich srdcí. Často potkávám na ulici dnes už ženy, které mě poznávají a říkají, že jsem byla „hrdinkou jejich života”. Dokonce si mě některé ani nespojují s tou „dnešní herečkou” Miriam Chytilovou a jsou někdy překvapeny, že jde o stejnou osobu. Seriál pouštějí svým dcerám a připomínají si tak vlastní dětství.
Seriály pod lupouHvězdy vzpomínají Nemocnice na kraji města: Sanitka: Žena za pultem: Třetí patro: |
Jste matkou dvou dcer. Co ony říkají na váš seriálový debut? Jaký mají vůbec vztah k herectví?
S Aničkou (19) a Mariánkou (17) mám moc vřelý vztah. Teď mám jednu „pololetní” historku, kdy obě dcery dostaly na vysvědčení kromě těch dobrých taky velmi nepěkné známky. Jako ctižádostivá matka jsem si věc musela zpracovat tím, že špatné známky jsou vlastně problém rodičů. Pustila jsem je na párty Skartuj a vyhraj, tedy skartuj vysvědčení, máš levnější vstupné a můžeš vyhrát v tombole. Dala jsem každé dvě stovky, ať to pořádně oslaví. To bych poradila všem ctižádostivým matkám, které si stěžují, že si s dětmi nerozumí.
Holky jsou nadané, jsou muzikální, hrají na nástroje, zpívají, dělají dabing, obě obdržely Cenu Františka Filipovského za dabing. Také občas něco natočí. Dělají to ale jen pro zábavu, zatím neuvažují o nějaké profesionální dráze.
Jste jmenovkyní slavné režisérky, i když příbuzné nejste. Mělo to někdy pro vás profesní výhodu?
S Věrou Chytilovou jsme se pracovně ani osobně nesetkaly. Ale vím, že mě za totality, když nesměla točit, škrtli v České televizi z obsazení s tím, že „dcera Chytilový točit nebude!”
Do dějin dabingu jste vstoupila coby hlas Jennifer Anistonové v legendárním seriálu Přátelé. Je vám Jennifer něčím podobná až blízká?
Hrozně ráda ji dabuji a jsem dodnes vděčná Hance Somolové a Alešovi Sobotkovi, že mě vybrali jako hlas Jennifer. Miluji její humor, je skvělá herečka. Je obtížné ji dabovat, ale je mi dost blízká. Její často ztřeštěný a překotný projev mi je velmi vlastní.
Kromě herectví se zabýváte i režií dabingu. Co vás při této práci nejvíc stresuje a naopak nejvíc baví?
Stresující je tlak na velkou produktivitu práce, v co nejkratším čase odevzdat perfektní výkon. To je ale asi celkově problém dnešní doby, naší civilizace. Baví mě, když se v dabingu povede, že režíruji film, který mě zajímá a mají čas herci, které si pro role vysním. Film začne „mluvit česky”, začne fungovat. Práce režisérky mě moc baví, ale stejně jsem pořád nejraději v dabingu herečkou.
Miriam Chytilová
Dabujete i herečky Jodie Fosterovou či Meg Ryanovou. Jak vám při práci s hlasem sedí?
Těch jmen je daleko víc, třeba Marion Cotillardová, Sasha Alexanderová, Laura Leightonová nebo Anne Heche. Když dabujete nějakou roli, nejdůležitější je co nejvíc vnímat herce v originálu. Samozřejmě rychle číst, pochopit logiku dialogů, zaměřit se na temporytmus projevu a co nejpřirozeněji hrát. Není to snadné.
Momentálně hrajete v seriálu TV Barrandov Doktorka Kellerová. Máte ráda detektivně-kriminální témata obecně ?
Já jsem v krimi žánru asi zamrzla u Columba a komisaře Clouseaua. Současné krimi seriály mě moc nebaví. V Doktorce Kellerové hraji pediatričku MUDr. Šárku Brabcovou, milenku hlavního hrdiny Petra Janečka alias Honzy Šťastného. Touhle rolí jsem se k seriálu po letech zase vrátila a mám z toho radost. Vůbec jsem si tím potvrdila, že když je člověk trochu aktivní, přijde mu do života něco zajímavého. Nikdy jsem se moc nestarala o to, zda jsem zaregistrovaná v castingových agenturách. Až nedávno jsem do toho šlápla a rozeslala svoje fotky a hned přišla tahle zajímavá nabídka od Gabriely Dorantové.
Jste vášnivá zahrádkářka i tanečnice. Prozradíte vlastní recept na dokonalou zahradu a ladný krok?
No, s tím tancem je to zapeklité. Snažím se tančit salsu. Říkám snažím, protože mám skvělého, ale dost přísného tanečníka, který mě pořád peskuje, co dělám špatně. Vždycky sbírám odvahu přijít na příští hodinu. Daly jsme si s kamarádkami slib, že našetříme nějaké peníze a pojedeme za rok na Kubu. Tak se musím naučit tančit salsu a taky trochu španělsky. No a zahrada je moje velká láska, ale to je téma, které by vystačilo na celý rozhovor. Je to pro mě zábava a hlavně relax.
