Ze zdravotních důvodů šla u vás práce stranou. Odpočíváte, nebo se už vracíte zpět do pracovního procesu?
Já pracuji pořád, tlumočím. Už ale v menším rozsahu, než to bývalo. Ale zase rozjíždím nějaké své projekty a chci zase začít pracovat víc, to je pravda. Dnes jsem dostala zajímavou pracovní nabídku. Bude to psaní, ale nebude to politika, protože to já nemám ráda. Vlastní firmu ale nechci, protože se na to ještě necítím. Navíc dcera potřebuje maminku. Je v první třídě, takže se musíme víc učit. Myslím, že na vše dojde.
Jak se tedy cítíte?
Teď už velmi dobře. Mám jiné priority, srovnala jsem si život a žiji ho trošku jinak. Myslím si, že to je důležité. Především se snažím s dcerou všechno absolvovat. Naučila jsem se kvůli ní pořádně plavat, začala jsem opět lyžovat. Manželovi vařím, dělám mu speciální dietu. Vypadá báječně, takže si myslím, že ta péče o rodinu je vidět.
Co se vám přesně stalo?
Měla jsem krvácení do mozku neboli subarachnoidální krvácení. Stalo se to u manžela v kanceláři. Přijela jsem s dcerou a čekala na učitelku angličtiny. Pak se mi v hlavě najednou stala exploze, udělalo se mi špatně od žaludku a začala tuhnout šíje.
Petra Paroubková
Přisuzovala jste to třeba svému životnímu stylu?
Vůbec. Je to paradoxní, ale já nekouřím, nepiji, hýbu se, tak bych u sebe čekala spoustu jiných věcí. Tato zdravotní komplikace byla nejen pro mne hodně nečekaná. Ale občas se to prý lidem mého věku stává. Teď, když jsem unavená, odpočívám, to se nedá jinak dělat. Je toho víc. Pořád ještě zapomínám, mám trochu výpadky krátkodobé paměti, ale naučila jsem se s tím žít. Musím říct, že se to občas hodí. Některé věci člověk skutečně radši zapomene. (smích)
Po delší době jste se vydala do společnosti i s dcerou.
Já zásadně společenské akce nevyhledávám. Vždy mě musí vázat něco zajímavého či osobního. Teď jsem vyrazily do obchodu, kde manželku pana majitele velmi dobře znám z dob, kdy jsme ještě všichni byli svobodní a poznávali jsme se. To je myslím 15 let.
A co dcera? Po kom je víc?
Ona je především úžasná, ráda plave a tančí. Aktuálně jen bojujeme se spellingem, protože chodí do britské školy. Ale psát a číst se naučil každý, určitě to zvládne i ona. Jde jí dobře matematika a logika, to je pro život důležité. Na druhou stranu, s manželem hlavně chceme, aby byla spokojená a sebevědomá.
Ráda myslíte na druhé, kdo pečuje o vás?
Především manžel. Ráda však pomáhám druhým a učím k tomu i dceru. Nedávno jsme se při potravinové sbírce, s manželem i Margitkou zaměřili hlavně na pomoc opuštěným matkám a ženám v azylových domech. Vozík nám přetékal pokrmy pro ty nejmenší, nechyběla kojenecká výživa, příkrmy a plenky. Pomáháme v tomto směru celou dobu, mám to v čerstvé paměti a vím, jak je to vše pro maminky drahé.
Petra Paroubková s dcerou Margitou nakupovaly v Tescu zboží pro maminky s dětmi
Zmínila jste se, že sama doma vaříte a manžel hubne. Jak?
Je to především zdravou stravou. Dceři ke svačince většinou chystám jablko, rajčátko, okurky, papriku a zdravé křupinky pro děti. Vyhýbáme se hlavně lepku, pečivo se samozřejmě u nás doma najde, ale jen chleba. Jinak jsme ho nahradili hlavně zeleninou. Manžel si zvykl, sice ho nekontroluji, ale má změna jídelníčku mu viditelně prospívá.
A jak to máte s módou? Dáváte přednost i extravagantním oblečkům?
Já jsem velmi konzervativní v oblékání. Kalhoty, košile, kostýmky, to je moje. Ale pokud se mi něco líbí, tak na značku nekoukám. Přijde mi to bezpředmětné. Snažím se vybírat si i pohodlné věci. Máme chatu a chalupu, takže tepláky mi rozhodně nejsou cizí.
