StarDance se znovu rozjede o druhém říjnovém víkendu, takže zpěvačka se v posledních týdnech rozhodně nenudí.
„Od doby, kdy jsme začali trénovat, už třeba konečně poznám, co je rumba, nebo cha-cha. O rumbě jsem si myslela, že se tančí s rumba koulemi... Byla to všechno pro mě naprosto španělská vesnice,“ říká zpěvačka, která před pěti lety porazila zákeřné nádorové onemocnění.
V říjnu se představíte v nové sérii taneční soutěže StarDance. Jak dlouho jste se rozmýšlela, když vás organizátoři oslovili?
No vlastně pár dnů, než mi vše posvětili moji nejbližší a hlavně až když mě celou prohlédl a zrentgenoval pan profesor Kolář. Jsem totiž celkem vozembouch, mám tak dva pořádné úrazy do roka a nechtěla jsem ohrozit celou věc, kdyby se něco ozvalo. Pan profesor mi sice řekl, že to bude velkej mazec, ale ať do toho jdu, že mi to prospěje.
Nikdy jste nechodila do tanečních a sama se označujete za úplného tanečního začátečníka. Máte docela odvahu...
Jít do StarDance je podle mě velmi odvážný krok pro každého osloveného amatéra. Je to velká dřina, ale zároveň velká radost a pro někoho i splněný sen.
Zrovna třeba pro mě je to sen a byl to velký sen i pro moji drahou přítelkyni, maminku mého životního partnera Tomáše. Dlouho si přála, aby mě viděla tančit a ještě k tomu v šatech v tak krásném pořadu. Moc smutné je, že právě ona, která pro mě byla velkou motivací tuhle disciplínu zvládnout, už mě neuvidí.
Celkem nedávno odešel i můj milovaný táta, který by se doslova dmul pýchou, kdybych měla nějaké slušné taneční výsledky, protože tanec miloval a chodili s mojí maminkou na společenské tance ještě před mým narozením. Věřte, že každý tanec tančím hlavně pro tuhle mou milovanou partičku.
Od léta trénujete s tanečním partnerem Markem Hrstkou. Jak vám tancování jde?
Zbožňuju se koukat na lidi, co tančit umějí a ráda bych se naučila, co bude v mých možnostech. Ani jednou v životě jsem nebyla v tanečních. Tančit jsem chodila naposledy na Valdek ve čtrnácti s Gejzou Demeterem. Vypadal jako Travolta a tančil ještě líp. Ale od té doby jsem pak už nikdy netančila. Maximálně, když na nějaké party pustí třeba Michaela Jacksona, tak to se hned vrhám na parket, jednou za sto let, i dokonce na stůl (smích).
Co vám ze začátku tréninku dělalo největší potíže?
Asi ta cha-cha a stále mi upřímně moc nepřirostla k srdci, ale možná přijde den, kdy se vše obrátí a bude mým nejoblíbenějším tancem.
Je pro vás výsledek na StarDance důležitý, nebo účast v soutěži berete jen jako zajímavou zkušenost?
Jak jsem řekla, tančím pro radost a změnu celé mé současné životní atmosféry, a to se zatím skvěle daří. Nemám ani minutu času na přemýšlení o temných věcech, nemám čas na nic a na nikoho, jen na tanec.
Po pěti letech na podzim vydáte nové album. Zveřejněný singl Vždycky se budeme znát je na vaše poměry docela pozitivní a pohodová píseň. Bude tak „veselé“ celé album ?
Tohle je opravdu jen první singl a ke všemu měl být pozitivní a hlavně letní, což splnil. A co bude na albu dál, je překvapení. Bude samozřejmě jako vždy pestré. Melancholie, smutek, romantika, láska, radost, úsměv i slzy chybět nebudou, jako na žádném mém předešlém.
Symbolem poslední desky Relativní čas se stala Píseň o slzách, která reflektuje váš boj s vážnou nemocí. Bude na novém albu podobně silná píseň?
To se dozvíme až od fanoušků a těch, kdo si album poslechnou. Myslím ale, že budou i silnější věci.
Některé vaše písně zlidověly a nesmějí chybět na žádném koncertu. Baví vás po letech hrát Nebe, Nelítám nízko nebo Večírek za koncem pořád dokola?
Baví a moc, někdy trochu předěláme aranž, jako například u Večírku a hlavně, já když ty věci zpívám, velmi se soustředím na text a prožívám ho od začátku do konce na plný pecky. Jinak bych se unudila k smrti. Takhle to baví mě i fanoušky i po těch letech. Je tam stále život, ne jen plácání prázdných slov.
Stíháte trénovat na StarDance, koncertovat, do toho připravujete novou desku. Kde v sobě berete tolik energie?
No, to bych vlastně taky ráda věděla. Snad jsou ještě nějaké rezervní zásoby, na kterých budu proplouvat tímhle tempem dál.
Co vás kromě práce nejvíc nabíjí?
Teď momentálně průnik do světa tance a jinak krásný den někde na výletě v lese nebo na horách, kopce, vyhlídky, Svatý Jan pod Skalou nebo procházka se psy u nás ve Vraném nad Vltavou.
Narodila jste se ve Špindlerově Mlýně a prý tam stále máte i trvalé bydliště. Jak často se do Krkonoš během roku dostanete?
Tak jednou a letos zatím vůbec. Loni jsem si zabalila večer tašku, chystala se na dvanáct dní konečně na hory a šla jsem si do studia poslechnout, jak Tomáš natočil basu do našeho prvního singlu. A bum prásk, uklouzla jsem na posledním schodu. Takže místo na hory se jelo do nemocnice a na šest týdnů nějaká nechodící věc, berle a pak dva měsíce kulhání a hned šup StarDance. Můj kamarád říká, ty nejsi vozembouch, jsi prostě nesmrtelný pankáč.
