„Aby si publikum zpívalo swing, to jsem nikdy předtím nezažil,“ hodnotí populární zpěvák dosavadní zastávky turné před závěrečnými koncerty 17. dubna v pražské La Fabrice a o den později ve Fóru Karlín.
Večer se budou udělovat hudební Andělé. Jste nominován na zpěváka roku, jakou si dáváte šanci?
Myslím si, že vyhraje příběh. Příběh ulice. Příběh ostravské ulice.
Tedy Michal Hrůza. Vy na Anděly půjdete?
Ne. Poslední dobou jsem o cenách obecně přemýšlel. A pořád mi nejde na rozum, co vlastně všechny ty trofeje znamenají. Do doby, než to pochopím, tak na žádná předávání chodit nebudu. Můj momentální stav je, že se jich bojím. Ale třeba to přejde a na poslední chvíli budu ještě shánět lístky.
Navíc pak hrajete dva koncerty. Máte v programu nějaký oblíbený okamžik?
Jeden, na který se zároveň těším i se ho obávám, může totiž dopadnout jakkoliv, protože jde o naši improvizaci ve Dvořákově Largu se saxofonistou Michalem Žáčkem.
Skončila někdy špatně?
Třeba tak, že jsme každý začali o půl tónu jinde. Nakonec jsme se našli, ale potřebovali jsme určit nějakého viníka, tak jsme to hodili na basáka Tomáše Koudelku.
Na festivalech, které vás čekají po turné, prý přitvrdíte?
Neřekl bych přitvrdíme, ale připravili jsme coververze kapel jako Faith No More, R.E.M. nebo AC/DC. Nejvíc se těším na Killing In The Name od Rage Against The Machine. Hodně bojuji za to, aby ta písnička byla přesně před Is It Love od Twenty 4 Seven, kterou jsme taky předělali do swingu. A šlo to překvapivě dobře.
Jak jste k takové, s prominutím, nablblé kombinaci přišel?
Nablblé?! Já na tom vyrůstal! Mám k oběma písničkám nostalgický vztah, s tím nic nenadělám. Ale většinu písní jsme vybrali pod vlivem v klubu Metro v Brně. Že si je musíme zahrát, jsme si řekli asi u 450 písní. Udělali jsme jich osm.
Desku jste připravil ve vlastní režii, šňůra se vyprodala jen díky sociálním sítím. Chystáte se u swingu zůstat?
Chtěl bych si na podzim konečně postavit vlastní kapelu. Už na tom pracuji a dávám ji dohromady. Žánrově zařazené ještě nic nemám. Chci, aby vzešla z prolnutí světů muzikantů, které v téhle chvíli hledám. Pravděpodobně ale bude na bázi jazzu. Líbí se mi, co dělá třeba Jamie Cullum.
Nightwork se tedy ze spánku probouzet nebudou?
Nightwork nespí. Nightwork umřeli. Alespoň pro mne. Ale samozřejmě věřím na zmrtvýchvstání.
Podívejte se, jak Vojta Dyk na turné připravoval:
18. února 2015 |
