Jak se letos vůbec máte, daří se vám?
Tento rok je docela dobrej, moc nehrajeme, připravujeme nějaké písničky, vydali jsme "bestofku", budeme slavit dvacáté narozeniny kapely, takže dobrý. A jsem šťastnej a poprvé v životě se to nestydím říct.
Fotogalerie |
Může za to vaše rodina, tedy manželka Petra a dcera Kateřina?
Určitě. Asi jsem se lehce usadil. Není to o tom, že bych trávil čas na gauči, ale ten život mě teď víc baví a víc si ho užívám. A dokonce myslím, že cestuju víc než dřív. Srovnal jsem se se sebou a přestal řešit nedůležitý věci.
Vím, že stále víc cestujete do Anglie. Pracovně, nebo i soukromě?
Teď jsem skoro šest týdnů dělal v Anglii chůvu, kdy moje žena chodila do školy a já jsem hlídal dítě. To byla taková jakoby dovolená. Ale teď jsme tam byli zase na čtyři dny s kapelou, měli jsme koncerty a točili jsme i videoklipy.
Takže tolerance v rodině funguje?
My jsme manželé asi šest let, nicméně spolu chodíme dlouho. A co se týče tolerance, tak v tomhle je moje žena úplně fantastická.
Mimochodem kdo je na prvním místě? Manželka, nebo dcera?
Dcera, to je jasný. (smích)
Klasický model "tatínkova holčička"?
Já se snažím ji moc nerozmazlovat. Snažím se, aby byla samostatná a nebála se, protože já jsem byl jako dítě strašně zakřiknutej a styděl jsem se. Bylo to hrozný. Otřesný. Drželo mě to docela dlouho, asi do čtrnácti, takže se snažíme o otevřenou výchovu. Snad se nám to daří.
Když jsme u té vaší introvertnosti, myslíte si, že jste z ní následně těžil ve své tvorbě, že jste ty věci uměl líp procítit?
To je složitá otázka, ale něco na tom bude. Nikdy jsem neuměl napsat nebo zazpívat píseň, o které bych nebyl nějak vnitřně přesvědčený a nevěděl, o čem je. A myslím si, že když jsem o tom přesvědčenej já, pak to dokážu líp předat lidem. Je to uvěřitelný a lidi za tím jdou.