Šerm
Už před závodem jsem věděl, že šerm bude pravděpodobně rozhodující pro celý výsledek. Šel jsem do toho od začátku hodně zkoncentrovaný, hodně namotivovaný. Možná až přemotivovaný. Ale po pár kolech v šermu to ze mě spadlo.
Ze začátku to nebylo úplně perfektní, ovšem měl jsem kliku. Pak už jsem se do toho dostal a došermoval jsem to až do konce, což se mi v minulosti moc často nepovedlo. Dřív když jsem v šermu dobře začal, tak jsem obvykle hůř skončil. A teď na olympiádě se mi povedlo udržet to od začátku až do konce.
Český moderní pětibojař David Svoboda při šermu (11. srpna 2012)
Plavání
Udělal jsem si tady osobní rekord, když beru plavání bez dlouhých textilních plavek. Ale říkal jsem si, že to mohlo být ještě o vteřinu rychlejší.
Já jsem si totiž troufnul tu dvoustovku rozjet hodně silově, bylo tam moc frekvencí. Kdybych jel švihovější záběr, tak by mi na konci nechybělo tolik sil. Ve statistikách to vidět nebude, protože jsem si tempo držel celou dobu. Ale já jsem zvyklý ke konci ještě přidávat.
Celkově to ovšem splnilo účel, plavání toho na téhle úrovni až tak moc neřeší. Důležité je začít dobře šerm a pak držet technické disciplíny.
Parkúr
Po plavání jsem byl na druhém místě, takže jsem šel až na předposlední jízdu. To mi moc nevyhovuje, je to takové nervózní čekání. Ale řekl jsem si, že to tentokrát vydržím. Navíc jsem si vylosoval koně, o kterém jsem zjistil, že je opravdu dobrý.
Jsem si vědom, že jsem na překážkách udělal jednu velkou chybu, jezdci by to určitě poznali. Ale z celkové jízdy mám krásný pocit, nádherně jsem se svezl. Kůň byl dobře zpracovatelný, dobře se ovládal.
Moderní pětibojař David Svoboda radostně zatíná pěst po povedené jízdě.
Běh a střelba
Do kombíku jsem vybíhal první, ale soupeře za sebou jsem měl natěsno a bylo jich tam hodně. Tím pádem jsem věděl, že to nebude jen o běhu. Že nemůžu sázet jen na svůj kvalitní běh, ale budu se muset spolehnout i na střelbu.
Číňan mě trochu trápil, myslel jsem, že ho setřesu už na začátku, ale on výborně střílel, držel se. Sám jsem levák, takže jsme při střelbě stáli vedle sebe tváří v tvář. Viděl jsem ho, viděl jsem chyby jeho i mé vlastní. Psychicky to bylo těžké. Ze všech sil jsem se snažil zůstat v klidu, soustředit se jen na své střílení a to se povedlo.
Při běhu se Čung-žung Cchao držel lépe, než jsem si myslel. Bylo to i tím, že tady ta kopcovitá trať mi tolik nevyhovuje. Na asfaltu bych mu dal v běhu dvacet vteřin, ale tady v tom hrbolatém terénu se až tak dobře necítím. Takže jsem byl rád, že v posledním kilometru jsem šel od něj a že se mě pustil.
Celkově jsem si ten závod hrozně užil.
Byl to dokonalý zážitek.
