Přestože s manželem, známým moderátorem Leošem Marešem, už Monika nežije, bývá zde častým hostem. Rodinné vztahy fungují už kvůli dětem. Nové bydlení mělo vyhovovat především jim.
V čem jste se posunula v zařizování od předchozího bytu?
Určitě v podobě kuchyně. Ta předchozí byla křiklavější. Postupem času jsem zjistila, že mi vyhovuje decentní barva. Zvolila jsem sice zase lakovaný povrch, ale v tlumeném odstínu a kombinovala jej s bílým sklem. Deska je z pravé černé žuly. Výraznou barvu mohou dodat doplňky. Dneska jsou červené, ale za rok je mohu bez problémů změnit.
Kuchyňská sestava byla ve srovnání s předchozím bytem doplněna o malou vinotéku.
Vaříte v ní ráda?
Vařím hrozně ráda a dobře, jenže nemám pro koho. Vždycky, když něco uvařím, tak se v tom děti porýpou, já to dojídám a pak tloustnu. To tam klidně napište. Pak obvykle volám Leošovi, protože se mi zdá, že je poslední dobou hubený, on přijede a dojídá to se mnou.
Jaký máte vůbec vztah? Bulvární média různě spekulují...
Ať si spekulují. Má klíče od domu, jsme stále manželé a navždy to bude otec našich dětí. Ve všem mi fandí a je neuvěřitelně pozorný. Přes veškeré spekulace i nezpochybnitelné skutečnosti je mi oporou.
Proč jste se tedy stěhovala z předchozího několikapatrového bytu?
Minulý byt byl zbytečně veliký, rozhodně několikrát větší než zdejší dům. Chtěla jsem, aby domov mých dětí měl lidský rozměr, a také jsem si přála být víc v kontaktu s přáteli. Na projekt Botanica mě vlastně upozornila kamarádka, která tu už bydlí a jejíž syn se kamarádí s naším Jakubem. Postupem času jsem zjistila, kolik tady vlastně znám lidí, a hrozně mi to vyhovuje.
A neznámí sousedé vám nevadí? Minulý byt přece umožňoval jistou separaci od okolí.
Ale já se přece nechci separovat. Naopak. Dokonce vítám, že někteří sousedi jsou cizinci. Například Jakub má v protějším domě stejně starého kamaráda, s nímž je možné mluvit jen anglicky, a to je přece skvělá přirozená škola života.
Dřevo je kombinováno s kamenem v pískové barvě. Vyskytuje se na dvou místech v hlavní obytné místnosti.
Proč volíte i v hlavním obytném prostoru jen hnědé zemité tóny? Bojíte se výrazných barev?
Nebojím, ale myslím, že domov má být vždy laskavý, ne prvoplánově provokující. Líbí se mi styl jihovýchodní Asie. K tomu přírodní barvy a materiály zkrátka patří. V ložnici dokonce visí obraz Buddhy, který jsme si přivezli z Thajska. Zemité tóny uklidňují a dodávají vnitřní harmonii.
Jak jste jako neprofesionál dokázala tak skvěle zařídit celý interiér sama?
Neříkám, že jsem ho celý zařídila sama. Řadu věcí jsem konzultovala. Řeknu to tak: věděla jsem, co chci, ale musela jsem se občas poradit, jak toho dosáhnout.
Jakub má v dětském pokoji "rostoucí" židli a polohovatelný stůl. Tento nábytek je tak variabilní, že mu může vydržet až do studentských let.
S čím byste si tedy bez pomoci neporadila?
Určitě bych se dokonale "utopila" v řešení osvětlení. Jednak je třeba znát spoustu technických souvislostí a vědět, jaké jsou možnosti, a navíc je trh dokonale přesycený. V tom se málokdo rychle zorientuje.
Kdo šetří, má za třiArchitektka Magda Navrátilová je mimořádně šetrná autorka projektu čtvrté etapy rezidence Botanica (Skanska reality). Do projektu rodinných domů totiž začlenila solární systémy. Noví majitelé tak například při ohřevu teplé vody uspoří až 65 % energie. Solárním panelům stačí kupodivu málo a fungují i v zamračených dnech. |
V čem se tento dům nejvíc liší od toho minulého několikasetmetrového bytu?
Přestože je menší, má mnohem lépe vyřešené úložné prostory. Dům je totiž podsklepený, takže mám vlastní prádelnu, prostor na sezonní věci, dokonce plánuji vybudovat saunu. Ani tady nechybí šatny a spousta zabudovaných skříní. Jednu si dokonce vybral náš jezevčík.
Nepřeháníte? Váš jezevčík má vlastní skříň?
Samozřejmě žertuji. Není to jeho skříň, ale když chce mít klid, vždycky si do ní zaleze, schoulí se na dně a někdy je dokonce rád, když mu malinko přivřeme posuvné dveře, aby ho nerušilo světlo. Dobře vyřešené úložné prostory jsou zkrátka základem příjemného bydlení. To už přece dneska ví i kdejaký rozmazlený pes...
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt č. 8/2012.
