vizitka* Narodila se 12.7. 1947 v Hradci Králové |
Když kvůli dobré věci herečka kývla, byla by si povídala nejraději o všem možném s výjimkou nemoci. "Ještě nemám vyhráno, nechci nic zakřiknout," říkala a ke všemu mě požádala, abych jí otázky poslala mailem. Jenomže v písemné komunikaci nemůžete bezprostředně reagovat na její otázky, usmát se, zamračit...
"Proč chcete raději rozhovor po mailu?" Letělo obratem éterem do čísi schránky, protože herečce nic nepřišlo. Vinou chybějícího písmenka v adrese se kontakt povedl až napodruhé.
"Zrovna jsem totiž seděla u počítače a autorizovala dva rozhovory, kterým předcházelo příjemné sezení z očí do očí, smály se i mračily a aniž bych chtěla cokoliv zpochybňovat, konečný rozhovor se stal trošku učesaný, slohový a nějak jsem se nepoznávala. Tím nemyslím, že by se nám stalo totéž, ale jak jsem tak seděla a psala, přišlo mi to i vzhledem k tématu jednodušší, když to napíšu rovnou," odepsala a pak se jí na dlouhý týden rozbil počítač.
Telefonovaly jsme si a paní Termerová se moc omlouvala. Mluvila o virech a dalších pro ni neprůhledných záhadách, s nimiž musí počkat na počítačové odborníky. A pak k ní domů konečně dorazila první vlna dotazů.
"Milá paní Termerová, posílám první sadu otázek. A začala jsem tím nejtěžším, nemocí, abychom to měly první za sebou. Osobně by snad vyzvídání vyznělo empatičtěji, takto se ptám věcně, jako by šlo třeba o sbírání hub a slibuji, že další sady otázek už budou o něčem jiném," psala jsem jí.
Na pochodu Proti rakovině prsu jsme se začátkem června stačily jen pozdravit. Další povídání, tentokrát o dceři, herečce Martě Issové a o mladých, kteří přemlouvají báby, aby nevolily levici, o manželství a výchově dětí, o stáří či proč se ve 40. letech cítila nejlépe, létalo znovu mezi našimi počítači.
Jako poslední posílala herečka pár vět o tom, jak pochodovala skoro celých šest kilometrů v růžovém tričku s nápisem Za zdravá prsa. "Jen poslední stanici jsem se svezla tramvají, bylo úmorné horko," omlouvala se.
Ve chvíli, kdy mi přišla jenom část tohoto textu, zazvonil telefon. "Máte to, došlo? Jen něco? To nám snad ty maily někdo začaroval za to, že jsem se s vámi nesešla," smály jsme se a dohodly se, že příště se určitě sejdeme. "Tak až budete režírovat," připomněla jsem jí její přání, co by si v brzké době chtěla vyzkoušet.
Čtěte v pondělním
magazínu ONA DNES
Jací jsou Češi rodiče? Proč nemusela její dcera Martha přemlouvat bábu? Čím by chtěla být v příštím životě? Rozhovor s herečkou Lenkou Termerovou čtěte v pondělní příloze ONA DNES.
