"Omezit spotřebu cigaret je jedna z možností, kde si rodina může najít úspory, aniž by musela snižovat standard v ostatních životních nákladech," říká analytik Patria Finance David Marek. Kouří zhruba třetina lidí.
Dalším důvodem může být podle lékařky Evy Králíkové, která se léčbě závislosti na kouření dlouhodobě věnuje, i inspirace Čechů v zahraničí. "Lidé tam v restauraci vidí, že zakouřené prostředí není úplně normální, a doma se zkouší přizpůsobit," říká Králíková.
Stát je přitom ve schizofrenní situaci. Na jednu stranu je zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků v době krize politicky nejprůchodnější způsob, jak zvýšit příjmy státní kasy. V roce 2008 vybral stát na dani z cigaret 37,5 miliardy korun, pro loňský rok ještě nejsou údaje k dispozici.
"Kuřte víc, ať přispíváte do rozpočtu," navrhoval senátor Tomáš Töpfer napsat na každou krabičku při schvalování úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty. Ten měl od února zvýšit průměrnou cenu krabičky o tři koruny.
Kouření v Česku* Ročně se vykouří asi 20 miliard cigaret |
Proto Králíková navrhuje řešení, které už funguje například ve Finsku nebo v Norsku. "Pokud by šla z každé krabičky koruna na prevenci a léčbu závislosti, považovala bych to za efektivnější," míní Králíková.
Letošní zdražení cigaret, které mělo přijít začátkem února, však zákazníci zatím příliš nepocítili. Obchodníci se tradičně předzásobili cigaretami se starými kolky a výrobci navíc mezi sebou rozpoutali cenovou válku, která drží cenu prémiových značek jako Marlboro nebo Davidoff na starých cenách. Snaží se tak zabránit propadu prodejů.
"Lidé čas od času přicházejí s tím, že už si svoji oblíbenou značku nemůžou dovolit a přecházejí na levnější," potvrzuje trafikantka na pražském Smíchově.
Samy tabákové koncerny upozorňují, že neustálé zvyšování cen cigaret není pro rozpočet samospasitelné.
"Za poslední čtyři roky se u nás ceny více než zdvojnásobily, dokonce víc než nařizuje směrnice EU," říká Radka Prachařová z tabákového koncernu Philip Morris, což podle ní vede k větší výrobě padělků či nelegálnímu dovozu. Podle Generálního ředitelství cel může být takových cigaret na trhu až 10 procent.
Stále rostoucí averze lékařů proti kouření nutí tabákové firmy, aby se tvářily jako ti, kteří za zdraví kuřáků sami bojují.
"Přestat kouřit může být velmi složité, ale to by vás jako kuřáka nemělo odradit se o to pokusit," píše se na webu společnosti Philip Morris. A i další věty jako by vypadly z nástěnky v odvykací poradně: "Děti, které kouří, se mohou stát závislými, pravděpodobně nepřestanou kouřit, ani když vyrostou, a riskují, že v pozdějším věku onemocní rakovinou plic," varuje firma.
"To je podobné, jako kdyby Škodovka financovala kampaň, aby mladí lidé nedělali řidičák," říká Eva Králíková z centra pro závislé na tabáku. "Máme sice zákon, který zakazuje prodej lidem pod osmnáct let, ale nefunguje – mladí si cigarety stejně opatří. Proto se firmy nemusí bát, že by jim jejich osvěta zisky snížila," míní Králíková.
Podle statistického úřadu celkově od roku 1989 stoupla spotřeba cigaret přibližně o třetinu. Reálná cena je přitom nižší. Koncem roku 1989 si člověk za průměrný plat mohl koupit 226 balení cigaret Sparta, v roce 2008 už to bylo 341.
