Každý rok lákají do Muzea Jindřichohradecka desetitisíce návštěvníků. Objednávají se na ně zájezdy i z Ameriky. Krýzovy jesličky zapsané v Guinnessově knize jako největší mechanický lidový betlém na světě si vzali do parády restaurátoři.
Od 70. let minulého století betlém nikdo neopravoval, mechanika je téměř v havarijním stavu. „Čekali bychom jen na to, kdy přestanou mechanismy pracovat. To samé platí u figurek. Ty jsou z materiálu, který je velmi náchylný k poškození,“ líčí etnografka Alexandra Zvonařová. Oprava jesliček v jindřichohradeckém muzeu je podle ní o to náročnější, že Krýza nebyl mechanik a jeho dílo nemá žádná pravidla.
„Pracoval systémem pokus omyl. Vzal si cívku od nití, kus válečku na nudle, část kolovrátku a začal to spojovat pásky, nitěmi a různými nekonečnými pásy a zkoumal, kdy se to začne pohybovat. A když to fungovalo, tak to použil,“ popisuje.
Práce vyjdou na dva miliony
Konzervátor Luděk Fiala upozorňuje, že práce trvá třeba i týden, aby figurka zase dobře fungovala.
„Ten starý mechanismus je lidově řečeno vychozený, musel se udržovat v provozu pomocnými prvky. Jsou to různé osičky, ty se prodřely, upadly. Musíme tam dát lepší materiál, ale ctít původní tloušťku a funkci. Zachováme tvář, ale se zmodernizovaným systémem,“ řekl ČTK Fiala. V muzeu pracuje 30 let a na betlém se chodil dívat už jako kluk. Podle Krýzových modelů vytvořil pro betlém i kopie oveček.
Generální oprava potrvá až tři roky. Investice se vyšplhá ke dvěma milionům korun. Muzeum požádá také o grant na ministerstvu kultury. Návštěvníci ale o svou oblíbenou atrakci nepřijdou. Od začátku sezony, která startuje 1. dubna, budou moci sledovat práce naživo.
„Vždy se vezme určitá část betlému, odeberou se figurky, které se zrestaurují. V současnosti pracují odborníci na centrální části s narozením Ježíše Krista a klanění tří králů,“ říká Zvonařová.
Jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza vytvářel unikátní betlém přes 60 let až do své smrti v roce 1918. Jesličky obsahují celkem 1 398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Postavičky jsou vyrobené z kašírovací hmoty a ze dřeva. Původní mechanismus byl zpočátku poháněný ručně, nyní rozvádí pohyb jediný elektromotor.
Vesnice i výjevy z evangelií
Obří dílo vystavěl Krýza na ploše 60 metrů čtverečních. Nejstarší část betlému tvoří scéna narození Ježíše Krista, která se nachází v jeho středu. Další části znázorňují vesnickou krajinu a měšťanskou architekturu dokládající život lidí v 19. století.
Kromě tradičních obrázků jsou zde i výjevy z evangelia jako vraždění neviňátek nebo útěk Svaté rodiny do Egypta. V jesličkách je také rudný důl s horníky, brána s padacím mostem a strážnými hlídajícími město a Herodův palác se stoly s miniaturním nádobím a jídlem.
Betlem zatím prošel jen dvěma rekonstrukcemi. V roce 1935, kdy se jesličky nastěhovaly do muzea, a o 32 let později, kdy je pracovníci přemístili z přízemí do prvního patra muzea.
