Dalo by se říct, že vytrvalostní balonový závod Pohár Gordona Bennetta patří do doby, kdy, jak jednou trefně poznamenal závodník Fomule 1 Jackie Stewart, „sex byl bezpečný a závodění smrtelně nebezpečné.“ Ale toto zde tak úplně neplatí, a to hned ze dvou důvodů: zaprvé, když odstartoval první ročník závodu, svět sice ještě neznal HIV, ale ani antibiotika. Zadruhé: tento pohár, který se létá s plynovými (vodíkovými) balony, zůstal tak trochu o život dodnes.
Pohár nese jméno mediálního magnáta Jamese Gordon Bennetta majitele časopisu New York Herald. „Byla to doba, kdy byl volný balon hlavním představitelem letectví a cílem bylo, povzbudit bohatě dotovaným závodem mezinárodního charakteru zájem o vzduchoplavecký sport,“ připomíná pilot a letecký publicista Vladimír Lacina
První start Poháru Gordona Bennetta, Paříž, 1906
Pravidla byla a jsou v zásadě jednoduchá. „Balon do objemu 1 000 m³ (dříve 1 600 m³) soutěží v letu na největší přímou vzdálenost od místa startu v soutěžní oblasti (to je zpravidla celý kontinent, pozn. red.). Za stát se mohou zúčastnit pouze tři posádky,“ dodává Lacina.
Prvního ročníku se zúčastnilo šestnáct balonů ze sedmi států. Start z Tulerijských zahrad v Paříži 30. září 1906 přilákal dvě stě tisíc diváků. Závod si získal oblibu a stal se pravidelným podnikem s výjimkou první světové války a obdobím mezi lety 1939 až 1982.
Frank Lahm, vítěz prvního ročníku Poháru Gordona Bennetta, 1906
„Rozsah území, kde se létá, je obrovský, zpravidla je to celý kontinent. Doba letu je jeden až tři dny. Zpočátku se vůbec nebral ohled na počasí, startovalo se i do bouřky. Roli hraje i únava a vypětí pilotů, kteří musí být připraveni a vybaveni na jakoukoli situaci, včetně přistání na moři nebo do odlehlých oblastí,“ upozorňuje Lacina.
Pohár Gordona Bennetta, St. Louise, USA, 1907
Nyní už naštěstí neplatí pravidlo startovat za každého počasí, které při startu závodu v Bruselu v roce 1923 stálo životy pěti pilotů a jeden byl těžce zraněn. Tím počet obětí toho závodu ovšem neskončil.
Pohár Gordona Bennetta, Berlín, 1908
„V roce 1995 vletěly dva americké týmy na území Běloruska. Jeden byl Bělorusy sestřelen a druhý přinutil přistát vrtulník. My jsme to neviděli, bylo hodně mraků. Ale toto byly opravdu černé okamžiky,“ řekl pro filmový dokument Dlouhý let (2018) americký pilot a veterán závodu Mark Sullivan.
Posledními oběťmi závodu jsou vítězi poháru z roku 2004, Američané Richard Ambruzzo a Carol Rymer Davisová (mimochodem první žena, která kdy pohár vyhrála), kteří zmizeli v bouřce nad Jaderským mořem 29. září 2010. Vyhlídky na jejich přežití byly malé. Poslední záznam o jejich letu udával rychlost klesání přes 22 m/s, tedy asi 80 km/h. Nejspíš do nich udeřil blesk a roztrhl obal balonu. Balonový koš s jejich ostatky vylovili italští rybáři až v prosinci.
Těsně před východem slunce, Pohár Gordona Bennetta, září 2018
Opusťme však smutnou bilanci dlouhé historie tohoto podniku a zaměřme se na výkony, které jsou dodnes úctyhodné. „Před 2.světovou válkou se balony vracely zpět obvykle vlakem, neboť nebylo zvykem a tehdy ani v technických možnostech, aby je sledovaly doprovodné automobily. Před 2.sv.v největší vzdálenosti dosáhla v závodě francouzská posádka M. Bienaim a R. Rumplemayer, která v roce 1912 balonem „Picardie“ proletěla za 46 hodin přímou vzdálenost 2 191 km, trasa Berlín (Německo) – Rybnoje (Rusko). Absolutní rekord drží Belgičané B. Berben a S. Benoit, kteří překonali výkon z roku 1912 až v roce 2005, kdy dosáhli na přistání vzdálenosti 3 400 km od Albuquerque (USA),“ píše Lacina v připravované publikaci o balonovém létání.
 |
Když se podíváme na startovní listinu letošního závodu, s velkou pravděpodobností tam najdeme nejen podobné zastoupení států, ale i rok co rok se opakující jména závodníků. Podle Laciny se účastníci tradičně rekrutují ze vzduchoplaveckých velmocí, tedy Francie, USA a Německa. Za nimi jsou Polsko, Anglie a Švýcarsko.
„Historicky jsou šampióny bezesporu Američané. Oni tento původně marketingový produkt jedné redakce povýšili na úroveň Tour de France, olympiády a dali závodu skvělé piloty. Prvním vítězem byl ale Belgičan. Němci pak mají stabilní výsledky a je důležité nezapomenout na Poláky. Každá generace Poláků měla svého vítěze Poháru. To nikdo jiný nedokázal. Nyní jsou na špici Francouzi a Švýcaři,“ doplňuje Jan Smrčka, ostřílený pilot balonů a účastník Poháru Gordona Bennetta.
Pohár Gordona Bennetta, září 2017
Letošní ročník startuje v polské Toruni, což není náhoda. Právě vítězi předposledního ročníku v roce 2018 jsou Poláci. A vítěz musí dle pravidel do dvou let uspořádat klání ve své zemi. V roce 2020 se ovšem závod nekonal kvůli pandemii koronaviru. Pravidla podle FAI jsou taková, že zvítězí-li tým jedné země jednou, musí pohár při dalším ročníku předat novému vítězi. Zvítězí-li jedna země třikrát za sebou, může si pohár ponechat a následně vypsat novou soutěž.
Plynový versus horkovzdušný balonPlynový balon je plněný plynem, lehčím vzduchu. V minulosti to byl třeba svítiplyn. Dnes se v Evropě používá vodík, v USA výhradně hélium. Plynový balon se ovládá pomocí známých pytlíků s pískem (když se odsypává, balon stoupá) a pomocí ventilu na vrchlíku balonu, kudy se upouští nosný plyn (balon klesá). Plynový balon lze považovat za raritu. Jeho provoz je vzhledem k ceně plynu velmi nákladný. Horkovzdušný balon je nadnášen horkým vzduchem, který zahřívají propanové hořáky nad košem balonu. Žádné pytlíky s pískem zde nenajdete. |
Jak je to s účastí Čechů na tomto legendárním závodě? Když pomineme období Rakousko-Uherska, nově vzniklé Československo se rozhodlo Poháru zúčastnit až v roce 1934, kdy se startovalo z Varšavy. Pilotem byl ale Němec Gustav Peter Stollwerck. „Byl to postarší zkušený pilot balonu, významný podnikatel a spoluvlastník rodinné továrny na čokoládu v Kolíně nad Rýnem, žijící toho času v Bratislavě. Německý pilotní průkaz získal již 5. října 1910,“ upřesňuje Vladimír Lacina.
Peripetie se zbytkem posádky tohoto prvního československého letu připomínají Kocourkov. Jak dále doplňuje Vladimír Lacina, posádka se na let nedostavila a jako náhradní Stollwerckův kopilot nakonec letěl německý důstojník ve výslužbě Dr. Hildebrant. Bohužel skončili na posledním místě.
První česká posádka na Poháru Gordona Bennetta, Zleva: Jan Smrčka - pilot, Aleš Vašíček - kopilot, Fribourg, Švýcarsko, září 2017
První posádkou, kterou tvořili Češi a letěli v Poháru Gordona Bennetta pod vlajkou České republiky, byli až v roce 2017 Jan Smrčka jako hlavní pilot a Aleš Vašíček jako kopilot. V závodě se umístili z 22 posádek na 13. místě. Za 22 hodin a 8 minut uletěli ze Švýcarska do Polska 1 076,78 kilometrů. I když nevyhráli, byl z toho národní rekord. Aeroklub České republiky a Český balonový svaz jejich let uznal jako zatím nejdelší a nejdéle trvající let balonu pod českou vlajkou.
První, ryze český start na Poháru Gordona Bennetta, Fribourg, Švýcarsko, září 2017
Na start letošního ročníku Poháru Gordona Bennetta míříme a ohlásíme se přímo z polského Toruně. Bude řeč o tom, co tento závod vyhrává, jak vypadá závodní balon a mnoho dalšího.
