Věnuje se rodině, počítačové firmě a trénuje malé fotbalisty. „Nechci dávat všanc jakousi ceremoniální autoritu ‚otce zakladatele‘, jak mě Piráti titulují. Rád bych i budoucím Pirátům připomínal jejich kořeny a měl ke všem stejně blízko,“ říká Jiří Kadeřávek.
Před rozhovorem jste mi říkal, že vznik strany někteří vnímali jako vtip. Co vás k založení České pirátské strany vedlo?
Jsem z generace, která byla u zrodu internetu. Představuje pro mě svobodné médium. I rozvoj technologií jsem vždy vnímal jako velkou příležitost, a když jsem viděl tendence předčasně technologie komercionalizovat a omezovat, měl jsem pocit, že se proti tomu musí někdo ozvat. Symbolem těchto snah byla i kauza okolo The Pirate Bay – serveru, na němž můžete získat odkazy ke stažení audiovizuálních děl. My j Žalobu kvůli karikatuře stáhla sme malý český ostrůvek v anglickém a dnes už i čínském moři, takže v českém jazyce některá díla vůbec nejsou na trhu dostupná. Jakmile úřady proti tomuto serveru zakročily, byl to pro mě impulz. Když poté Rick Falkvinge založil pirátskou stranu ve Švédsku, došlo mi, že je to přesně ta vhodná platforma pro sdružení generace okolo třicítky, která má blízko k počítačům.
Žalobu kvůli karikatuře stáhlaNečasová couvla ve sporu o autobus Pirátů  |
Bylo těžké tyto lidi sdružit?
Jsme asi jediná strana, kde se její členové zpočátku vůbec neznali. Šel jsem do toho po hlavě a řekl si, že některé věci je lepší neplánovat. Využil jsem portál AbcLinuxu, kde jsem byl dříve aktivní v odborných diskusích, a umístil jsem tam výzvu k založení České pirátské strany. Tak velký ohlas jsem nečekal, ale bylo vidět, že více lidí vnímalo stejně jako já, že je pro založení strany správný čas. Ten základ lidí se podařilo dát rychle dohromady a brzy jsme sesbírali podpisy pro registraci strany.
Pomohlo vám při rozjíždění projektu, že provozujete počítačovou firmu?
Ano, už v té době jsem měl dobré zázemí. Měl jsem všechny nástroje pro zaregistrování domény, zřízení e-mailové komunikace, vytvoření webové stránky a našeho pirátského fóra, které vzniklo hned dva dny po odeslání výzvy a funguje dodnes. Měl jsem i finanční prostředky, takže jsem mohl vznikající straně pomoci. Ze začátku jsem skoro všechno dělal sám, ale moje angažovanost se postupně snižovala a odcházel jsem do ústraní.
Byl jste místopředseda, neaspiroval jste ale na pozici prvního muže. Proč?
Už v době založení strany se nám narodil druhý syn a musel jsem se také starat o firmu. S pozicí předsedy je přece jen spojeno více povinností a časté cestování. Všechno bych těžko zvládal, možná na úkor rodiny. Spíš jsem se staral o provozní a organizační záležitosti.
Na jakých hodnotách jste stranu stavěl?
Jsou to ty, které jsou vtěleny v našich stanovách. Ty jsme ve straně vytvářeli společně. Nejsem příliš ideologicky zaměřený člověk, takže si myslím, že spousta z nich jsou univerzální a snad každý s nimi bude souhlasit. Pro nás to je zejména důraz na ochranu soukromí a svobodu vyjadřování, která pro nás znamená i svobodnou výměnu informací, a to nejen politických názorů, ale také například audiovizuálních děl, jakéhosi kulturního dědictví lidstva.
Piráti se v říjnových volbách poprvé dostali do Sněmovny. Neublíží to pirátské straně?
Myslím si, že nikoliv. Jsem přesvědčený, že mechanismy, které se nám od začátku podařilo nastavit, nám umožnily, že za těch osm let jsme stále tady. Organizace funguje, dodržujeme demokratické principy a každý si svou účast musel odpracovat. Nikdo u nás není na základě známosti nebo privilegií. Naši poslanci mají za sebou dobrou průpravu. Vždycky lidem říkám, že by si to nejdřív měli jít zkusit, než začnou na politiky nadávat, jak je náročné vést diskusi s mnoha lidmi a obhajovat svůj názor. Myslím si, že díky tomu, že k nám nemohl nikdo vstoupit kvůli penězům nebo prestiži, ale rozhodnutí vycházelo z vnitřní motivace, věřím, že náš poslanecký klub bude soudržný.
Takže vysoká politika je nezkazí?
Nejen vysoká, ale jakákoli politika, kde člověk pracuje s lidmi a musí obhajovat své názory, aby se prosadil, nutně každého poznamená. Protože si uvědomí, jak je to náročné. Působení ve Sněmovně na ně určitě bude mít dopad, ale musí zabojovat, aby se nezkazili. Popravdě řečeno, když má někdo ve Sněmovně zůstat třeba tři volební období, musí mít ryzí charakter, aby zůstal svůj a stále s pokorou dokázal plnit svůj mandát.
Měli by Piráti jít do vlády?
Nemyslím si, že je nutné, aby v tuto chvíli šli do vlády. Naši poslanci nemají zkušenosti s parlamentní prací a vládní strany by měly mít zkušenosti s prací ve Sněmovně. Já myslím, že to není otázka, zda jít, nebo nejít do vlády. Politika je umění možného a musíme zvolit takové cesty, o nichž jsme přesvědčení, že povedou k výsledku. Proto třeba nám trvalo osm let, než jsme se do Sněmovny dostali. Kratší cesty by skýtaly nebezpečí, že dopadneme jako některé projekty před námi, vzpomeňme třeba Věci veřejné.
Předseda Ivan Bartoš říká, že by Piráti měli být konstruktivní opozicí. S tím souhlasíte?
Ano, s tím nemám problém. Umíme to, děláme to na různých radnicích a myslím, že úspěšně.
Předsednickou funkci na celostátním fóru v Brně obhájil Ivan Bartoš, který neměl protikandidáta. Jak hodnotíte jeho práci?
Ivan se k nám přidal dva měsíce po založení strany. Chvíli se rozkoukával, ale pak se už na prvním podzimním celostátním fóru rozhodl, že se bude ucházet o pozici předsedy. Já jsem si v tu dobu stále myslel, že by měl jako předseda pokračovat Kamil Horký, ale pak jsem pochopil, že Ivan Bartoš má něco, co nás může posunout dál. Nechybí mu nadšení pro věc, což se mi líbí. Jsem rád, že jsem se nespletl, když jsem mu už tenkrát svou podporu vyjádřil.
Chystáte se kandidovat v komunálních volbách?
Ještě nevím, ale spíš si myslím, že nebudu. Jedním z důvodů je ten, že mám velkou rodinu, čtyři děti a na starosti firmu. Věnuji se také práci s mládeží a trénuju fotbalovou přípravku. Všechno dohromady mi zabírá dost času na to, abych ještě dokázal najít čas na politickou práci.
Proč v pirátské straně nezastáváte žádnou oficiální funkci?
Jedním z důvodů je i to, že příliš nechci dávat všanc jakousi ceremoniální autoritu „otce zakladatele“, jak mě Piráti titulují. Rád bych i budoucím Pirátům připomínal jejich kořeny a měl ke všem stejně blízko. Mohou se na mě obrátit, nebudou-li si jistí. K tomu je potřeba odstup, který mé aktivní působení znemožňuje. Opravdu nechci vést každodenní spory o politická témata uvnitř strany, myslím, že v tomto jsem svou roli odvedl na začátku.
Trochu s nadsázkou se zeptám, jestli v pirátské straně nevládne přílišná demokracie? Teď narážím na prosincové hlasování o odvolání šéfa poslaneckého klubu Jakuba Michálka kvůli jakési administrativní chybě.
Ne, my jsme na to zvyklí. Pro veřejnost to možná bylo překvapující, ale u nás se takové potvrzování mandátu uskutečňuje poměrně pravidelně. Má to výhodu, že pokud člověk zastává kontroverzní názor, mohou ho straníci takovým způsobem podpořit, nebo ne. Mandát Jakuba Michálka je teď o něco silnější, ale samozřejmě okolo hlasování se uskutečnily diskuse a já jsem mu řekl, že musí ukázat, že to bere vážně. On se k tomu tak postavil a uznal, že ne vše se stalo tak, jak mělo. Ale kdo je bez chyby, ať hodí kamenem.
Ovlivní zisk více než deseti procent hlasů z loňských voleb do Sněmovny výsledek komunálních voleb, které nás čekají na podzim? Bude podle vás více Pirátů na postech starostů či zastupitelů?
Jednoznačně. Samozřejmě, kdo je na očích, s tím se počítá. Budeme úspěšnější než v těch minulých komunálních volbách. Doufám, že to dokážeme rozumně zúročit, protože práce na lokální úrovni je také hodně důležitá. Témata, která akcentujeme, jsou hodně obecná a na komunální úrovni už to není vůbec o ideologii. Čím menší obec, tím míň tam ideologie hraje roli. Je to především o práci s lidmi, což je dobrá průprava pro vysokou politiku. Když budeme úspěšní, podaří se nám objevit spoustu nových lidí, kteří budou moct postupovat výš.
