Nestává se často, aby člen zahraniční delegace navazující v Česku obchodní kontakty prokládal svou prezentaci osobními vzpomínkami na boj proti Islámskému státu. Ministr zemědělství regionu iráckého Kurdistánu Abdulstar Madžíd si touto zkušeností prošel. Nyní, kdy jsou teroristé z jeho vlasti téměř vytlačeni, hledá ve světě partnery pro obnovu země.
Našel je podle svých slov minulý týden v Brně na Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky. „Na spadnutí je uzavření kontraktu se Zetorem,“ prohlásil Madžíd. Nejvíce by si však přál, pokud by Zetor nastartoval výrobu přímo v jeho vlasti. „Nejraději bychom byli, kdyby Zetor postavil montovnu přímo v Kurdistánu,“ dodal kurdský politik.
Že Kurdové o výrobní závod Zetor opravdu hodně stojí, potvrzuje ministr zemědělství Marian Jurečka. „Snaha Iráku a regionu Kurdistánu dostat zetory zpátky, případně je tam dokonce vyrábět, je obrovská. Za poslední tři roky jsem se s panem ministrem setkal třikrát a vždycky to byla jeho hlavní priorita,“ říká Jurečka.
Jediný, kdo zatím zůstává spíše zdrženlivý, je společnost Zetor Tractors. Zástupci brněnského výrobce nejsou směrem k veřejnosti tradičně příliš sdílní. Potvrzují však, že jednání s Kurdy vedou.
„Projednáno bylo několik možných alternativ spolupráce. Vzhledem ke skutečnosti, že jednání nadále pokračují, nebudeme poskytovat bližší informace,“ uvedla ředitelka korporátní komunikace Margaréta Víghová. Dodala však, že výstavba fabriky přímo v Iráku není v tuto chvíli příliš reálná.
Továrna v Iráku už fungovala
Pro Zetor by výroba v Iráku znamenala obnovení dřívější letité spolupráce. Traktory z Brna se do Iráku vyvážejí od šedesátých let. V letech 1964 až 1990 se pak pod značkou Antar vyráběly přímo v iráckém městě Iskandaríja. Jednalo se o největší zahraniční výrobní závod firmy, ve kterém celkem vzniklo přes osmdesát tisíc traktorů.
Výroba zetorů v zahraničíVývoz traktorů do vzdálených zemí odstartoval Zetor ve velkém v šedesátých letech. Traktory Super 35 směřovaly do Barmy, Ghany a Iráku. V roce 1964 vznikly přímo v Barmě, Indii a Iráku montážní linky, na nichž místní výrobci montovali zetory na základě licencí. V následujících téměř třiceti letech se v zahraničí smontovalo na 200 tisíc zetorů. Největším výrobním závodem za hranicemi byl ten v irácké Iskandaríji. Montovaly se tam traktory pod značkou Antar. K názvu se Zetor vrátil v roce 2011 s modelem Antar určeným pro prašné podmínky iráckých pouští. |
I kdyby Zetor nakonec do Kurdistánu traktory vyrobené v Česku pouze vyvážel, nejednalo by se o jediný exotický trh, na nějž se společnost v poslední době vrací. Firma letos po sedmnácti letech obnovila export do africké Zambie, loni se vrátila do Barmy. Také tam až do roku 1985 fungovala vlastní výroba, která pokrývala trhy jihovýchodní Asie.
V rámci brněnského veletrhu navíc proběhla jednání s delegací z Angoly a zájem přichází i z dalších států, které v Česku nemají úplně nejlepší pověst. „Zetor na nás udělal velký dojem jak kvalitou, tak cenou,“ prohlásil Atiqullah Nursat, prezident hospodářské komory Afghánistánu.
Prioritou pro firmu však zůstávají trhy v Evropě a Severní Americe. Vedle navýšení prodejů má export do třetích zemí pro Zetor ještě tu výhodu, že může vyrovnat poptávku po zemědělské technice v letech, kdy v Evropě upadá.
Evropský trh totiž do značné míry určuje dotační politika Evropské unie. Největší nárůst prodejů zaznamenal Zetor v letech 2013, kdy vrcholilo minulé dotační období. Poté přišlo utlumení a pokles tržeb stejně jako zisku.
4000 traktorů za rok
Konečné výsledky za loňský rok firma zatím nezveřejnila. Už dříve však uvedla, že skončila v černých číslech. Plánovala vyrobit přes čtyři tisíce traktorů a utržit 4,1 miliardy korun. To byl oproti předloňsku nárůst o 400 milionů.
Ministr Jurečka věří, že traktory by nemusely být jediným tuzemským produktem agrárního obchodu, kterému se podaří prorazit na méně tradičních trzích. Přímé dodávky potravin jsou sice kvůli vzdálenostem a náročné logistice méně pravděpodobné, právě v oblasti zemědělských a potravinářských technologií však vidí velké možnosti.
„Bavíme se o dodávkách inseminačních dávek, embryí, plemenných živých zvířat. Můžeme nabídnout minerální výživu či krmné doplňky. Například Angolané mají zájem o technologie pro pivovary a lihovary, bavili jsme se také o dodávkách sušeného mléka, případně technologií pro mlékárenský průmysl,“ dodal Jurečka.
