Diskuse dospěla tak daleko, že se jí zabývalo i nedávné sympozium v Moravské galerii, kterého se zúčastnili muzejníci, historici i designéři.
A studenti z ateliéru Michala Froňka Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠU) v Praze dostali za úkol vymyslet správné, estetické a bezpečné pouzdro, v němž by se dala uchovávat a přenášet. A navrhovali i vitrínu, ve které by mohla být umístěna. Jejich práce jsou k vidění až do 16. dubna v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně.
„Celé to vzniklo tak, že jsme připravovali výstavu českého designéra Maxima Velčovského a on se chtěl podívat na Věstonickou venuši. Když se dozvěděl, že ji vidět nemůže, podivil se, proč je taková vzácnost, která by přitáhla davy návštěvníků, zamčená v trezoru. A když jsme chystali výstavu designérů Olgoj Chorchoj, reagoval podobně i Michal Froněk, spoluzakladatel studia,“ říká kurátor výstavy Rostislav Koryčánek.
Froňkovi studenti z VŠU se na venuši zajeli podívat a poslechli si Martina Olivu, vedoucího ústavu Anthropos. Od něj se dozvěděli historii jejího objevení Karlem Absolonem i potřebné technické detaily, které pro návrh potřebovali.
Kde by mohla být?
Muzejníci mají největší obavy z toho, zda by soška stálé vystavení vůbec vydržela. „Řešíme také, jak ji zajistit z hlediska bezpečnosti,“ míní Jiří Mitáček, ředitel Moravského zemského muzea.
Podle něj je to předmět, který vznikl za určitých podmínek z materiálu, jenž stále pracuje. „Naším úkolem je uchovat ji v co nejlepší kondici i pro příští generace. K tomu nám poslouží třeba i nedávný screening ve speciálním technologickém centru. Získali jsme tisíce snímků, které vědci stále vyhodnocují a které by měly dát odpověď i na to, zda je možné ji trvale vystavit a za jakých přesně podmínek,“ popsal Mitáček.
Otázkou také je, kde by měla být venuše umístěna – jestli v Anthroposu v Pisárkách, kam z hlediska zařazení patří, nebo v hlavní budově muzea na Zelném trhu, která je pro návštěvníky jako první „na ráně“. Vznikl i návrh vrátit ji zpět do míst, kde byla objevena a kde mají v Pavlově nový moderní archeopark. To ale vedení Moravského zemského muzea nechce.
„Znamenalo by to značné stavební úpravy a vybudování speciální bezpečnostní trezorové místnosti, která splňuje světové parametry. Rozhodně to není otázka nějaké blízké doby,“ dodal ředitel.
Studenti však předběhli dobu a lůžko pro venuši už vymysleli. „Na výstavě se sešlo třináct prací, které kombinují staré tradiční materiály – vzácné dřevo, kůži a kov – s moderními technologiemi, jako nehořlavým antivibračním silikonem či různými zamykacími systémy,“ upřesnil Koryčánek.
Sošku na rentgenový výzkum doprovázeli ozbrojenci:
