Muži z obou stran padli v Hodoníně 12. dubna 1945. „Můžu to potvrdit s naprostou jistotou. Věděl jsem o tom už několik let, ale váhal jsem, jestli tuto informaci zveřejnit, či ne,“ přiznává pro MF DNES Gruber.
O tom, kdo pod náhrobkem opravdu leží, se dlouho mlčelo. Češi nemohli po válce přijít Němcům na jméno. Historici se ale domnívají, že 71 let od konce nejšílenějšího konfliktu v dějinách lidstva nastal konečně čas k usmíření.
„Nebyli to žádní démoni, ale prostí vojáci, kteří nosili německou uniformu,“ má jasno Gruber. „Místu se říkalo U Němců, přestože o nich v dané lokalitě nebyla na pomnících nikdy žádná zmínka,“ vysvětluje historik.
Jistotu však Gruber získal až před několika lety, když se jeho otci svěřil se svými nálezy bývalý hrobník hodonínského hřbitova. „Upozornil ho, že při různých terénních úpravách našel ve zmíněné lokalitě lidské ostatky. Ze zubů pak vyčetl, že se jednalo výhradně o mladé muže. Podezření na pohřbené německé vojáky z období druhé světové války tím výrazně zesílilo,“ popisuje historik.
Totožnost padlých mužů zůstane neznámou
V dalším pátrání mu pomohl kolega Jiří Mráka. Jako bývalý ředitel Státního okresního archivu Hodonín zjistil, že v tamních depozitářích se nachází kronika, která domněnku potvrzuje. „Je v ní uvedeno, že padlí Němci jsou pohřbeni právě zde. Dlouhé roky ale byl tento fakt zamlčován,“ tvrdí Mráka.
Jedna otázka už ale asi navždy zůstane nezodpovězená – přesná totožnost padlých mužů. Není totiž vyloučeno, že některý z nich mohl pocházet přímo z Hodonína.
„V období druhé světové války žilo ve městě přibližně pět set německých rodin, z nichž narukovalo asi sto mužů k různým ozbrojeným silám velkoněmecké říše,“ zmiňuje Gruber.
Německé rodiny z Hodonína potkal po válce stejný osud jako v jiných městech. „Krátce po osvobození byly vyhnány do internačního tábora, který se nacházel v dnešní ulici Legionářů směrem k jezu. Lidé nocovali pod otevřenou oblohou, popřípadě pod stany. Muži museli pomáhat v zemědělství a v cihelně,“ říká Gruber.
Podle něj je zaznamenáno, že velitel tábora občas pouštěl na Němce ruské vojáky, aby si na nich vybili zlost. Tábor fungoval jen několik měsíců. Pak byli Němci na podzim 1945 odsunuti do Rakouska a Německa.
