Na silnici I/38, která spojuje Znojmo s Jihlavou, se v letech 2012 až 2014 stalo nejvíc dopravních nehod. Jako jedinou v kraji ji společnost AF-Cityplan ve své statistice označila jako vysoce rizikovou. Z nelichotivé první příčky vytlačila tah z Blatnice pod Svatým Antonínkem na Slovensko.
„Největší riziko závažných nehod tradičně číhá na řidiče na silnicích prvních tříd. Nehody se závažnějšími následky se navíc odehrávají na těchto komunikacích mimo města, za což může zejména vyšší rychlost,“ zdůvodňuje technický ředitel AF-Cityplan Jiří Landa, čím si znojemská silnice prvenství vysloužila.
Souhlasí s ním i šéf krajské správy a údržby silnic Jan Zouhar. Podle něj jsou nehody častější u dopravně nejvíce zatížených silnic první třídy. „I u silnic nižších tříd jsou nejnebezpečnější ty, kde je vyšší intenzita silničního provozu,“ podotýká.
Všude jsou nebezpečné úseky, tvrdí policie
Zatímco podle průzkumu AF-Cityplan je mapa silnic smrti jasná, policisté jsou při hodnocení nejrizikovějších silnic zdrženlivější. „Na každé silnici jsou úseky, které lze označit jako nebezpečné,“ vysvětluje krajská policejní mluvčí Petra Ledabylová.
Nejnebezpečnější silnice na jižní Moravě
|
Podle ní policie pravidelně vyhodnocuje jak frekvenci a počet nehod, tak i to, jaké následky tyto nehody mají – zda jsou při nich zraněni lidé a jak těžce. Případné návrhy na stavební úpravy nebo dopravní značení pak předávají správcům silnic.
Silnice ze Znojma na Jihlavu patří spolu se znojemskou I/53, s I/54 na Hodonínsku a I/43 ve směru na Svitavy k těm největším strašákům a vysloužila si přídavek „silnice smrti“. Sami Znojemští by ale „prvenství“ udělili spíše právě zmíněné I/53 ve směru na Brno.
„Je nejvíc nebezpečná, co se týče následků. Frekventovaná silnice, jezdí se tu rychle a tomu neodpovídá její stav. Není rok, aby tady nebyl mrtvý,“ podotkl vedoucí znojemského dopravního inspektorátu Robert Pešek.
Ostatně na tomto tahu, konkrétně u Suchohrdel u Miroslavi, se stala nejtragičtější nehoda na Znojemsku, když osmnáctiletý řidič narazil do betonového mostku. Následný požár se stal osudným celé čtyřčlenné posádce auta (více jsme psali zde).
Řidičům ulehčuje jízdu technika
Nejhorší letošní tragédie se smrtelnými následky se ale odehrála při srážce dodávky s kamionem na dálnici D1 u Vyškova, kdy zemřelo šest lidí, dva se zranili (o tragédii jsme psali zde).
Přesto jsou podle výsledků analýzy dálnice nejbezpečnějším typem silnic. I proto, že řidičům ulehčuje jízdu technika.
„Ve vozovce je v rizikovém úseku zapuštěná indukční smyčka, která sleduje rychlost a intenzitu dopravy, a rozsvěcuje značky – například ‚Pozor kolona‘, ‚Jste v koloně‘,“ popisoval již dříve mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl, jak zabezpečují právě dálnici mezi Brnem a Vyškovem.
Za závažné, a mnohdy smrtelné nehody na nižších silnicích mohou podle Jiřího Landy převážně čtyři situace: čelní střet s protijedoucím vozidlem, boční střety v křižovatkách, náraz vozidla do pevné překážky, například sloupu nebo stromu, a srážky aut s chodci a cyklisty.
Důvod? V dopravní terminologii označován jako nesprávný způsob jízdy, který je uveden u více než šedesáti procent všech dopravních nehod. „Ale můžeme spekulovat o celé řadě příčin, jako je mikrospánek nebo nepřiměřená rychlost,“ podotýká Jindřich Frič z brněnského Centra dopravního výzkumu.
Na konci září zemřelo po nehodě na D1 u Vyškova šest lidí:
