Političtí vězní prosí Brno: Neničte bývalou věznici

Členové Konfederace politických vězňů se bojí, že proměna bývalé trestnice na kreativní centrum zničí pietní místo na Cejlu. Komunisté v něm věznili a popravovali své odpůrce. Plán, který existuje od roku 2009, začne už v listopadu sanací stavby za 10 milionů korun.

Tento vzkaz vyryla do zdi v Cejlu v roce 1946 jedna z tehdejších vězeňkyň. | foto: Občanské sdružení Paměť

Političtí vězni tak teď společně s Občanským sdružením Paměť usilují o to, aby magistrát, který je majitelem budovy, zachoval některé části v původním stavu jako memento pro příští generace. Například vzkazy vyryté vězni nebo kapli, která za komunismu získala výmalbu s absurdními budovatelskými motivy. V budově jsou stále i někdejší cely smrti (Příběh jednoho z vězněných čtěte zde).

Káznice na Cejlu

• Věznice byla postavena v druhé polovině 18. století a sloužila až do roku 1956.
• Za první republiky v ní byl krátce vězněn básník Petr Bezruč či generál Radola Gajda.
• Za 2. světové války bylo v budově mimo jiné i ženské vězení gestapa.
• Po válce se na Cejlu odehrály desítky poprav odsouzených Mimořádným lidovým soudem Brno.
• Využití pro vězení našel i komunistický režim. Skončil zde například básník Jan Zahradníček. Za vylhanou velezradu v káznici trpěl první polistopadový předseda Ústavního soudu České republiky Zdeněk Kessler. Dalším z vězněných byl také básník Zdeněk Rotrekl.
• Komunisti ve věznici popravovali. Byl zde popraven například významný účastník protinacistického i protikomunistického odporu Petr Křivka, který se za války proslavil odvážným útěkem z Kounicových kolejí. Poté, co se vrátil z války, působil v ostraze prezidenta Beneše, později se zapojil do odboje proti komunistickému režimu.

Bývalí vězni nejprve našli pochopení u lidovecké náměstkyně primátora Kláry Liptákové, která ochranu částí budovy slíbila. Pak se ovšem jednání chopil náměstek Matěj Hollan (Žít Brno), který nechal vytvořit speciální pracovní historickou skupinu. A začaly spory. Původní slib Liptákové, že klíčové části věznice budou pracovníkům zapovězeny, Hollan podle konfederace popřel. Političtí vězni navíc upozorňují, že dělníci ve věznici začnou pracovat, aniž by předtím historikové zmapovali, co je vůbec v budově zachováno.

Pře vygradovala do té míry, že tento týden zaslala na magistrát dopis předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. „Rekonstrukce věznice je historickou příležitostí, která se už nemůže nikdy opakovat. Buď budou části věznice zachovány jako memento našim potomkům, nebo budou zničeny, podobně jako v Brně byly zničeny jiné památky na jiné skupiny obyvatel,“ napsala Kavalírová náměstku Hollanovi prostřednictvím Miroslava Kasáčka z Občanského sdružení Paměť.

Hollan ale na dotaz MF DNES odpověděl, že s ochranou cel i kaple se dále počítá. „Informace nejsou pravdivé. Pan Kasáček si je vymyslel. Za odbornou historickou skupinu komunikuje Michal Doležel a Dagmar Lastovecká. Postupujeme v souladu,“ řekl Hollan.

Na místě má být inkubátor pro podnikatele

Vše je v nejlepším pořádku i podle místostarosty Sokola Brno I Michala Doležela, který kandidoval za stejné hutí jako Hollan. Spor s politickými vězni Doležel popírá: „Chtěl bych důrazně dementovat obavy, že tam město hodlá zničit cenné relikty toho místa, pod to bych se nepodepsal.“ Doležel je jedním z největších propagátorů kreativního centra, na které by se někdejší káznice měla přeměnit. Má tu být inkubátor pro začínající podnikatele v kreativních odvětvích, nájemní ateliéry, zkušebny, dílny.

Zástupci Občanského sdružení Paměť a Konfederace politických vězňů zdůrazňují, že proti kreativnímu centru nejsou. „Bylo by fantastické. Do budovy by chodili studenti téměř každý den a mohli by se dozvědět mnohé i o historii místa,“ uvedl Kasáček.