Prostor ohraničený ulicemi Francouzská, Cejl a Příkop patřil chudým i v minulosti. Pavlačové domy obývali v 18. a 19. století mimo jiné dělníci textilních továren. Po druhé světové válce se do zkonfiskovaných a znárodněných bytů po židovských a německých majitelích začínají sestěhovávat sociálně slabší. V 70. letech začali ve větším přicházet Romové z rušených osad na Slovensku.
Právě jejich návyky mohou podle odborníků za to, jak místo působí na „přespolní“.
„Zdánlivá nepřehlednost a přelidněnost je způsobena faktem, že romští obyvatelé tráví velkou část dne na ulicích, což do velké míry ovlivňuje atmosféru a charakter místa,“ uvedla socioložka Adéla Souralová v monitoringu romských komunit, který si v roce 2008 nechala zpracovat vláda (více zde).
Strážci zákona tvrdí, že tu není nebezpečněji než v jiných částech města. Neřeší tady víc přestupků ani trestných činů než v centru města či na sídlištích, městská policie ale místu dlouhodobě věnuje zvýšenou pozornost.
„Počet oznámení na rušení nočního klidu, sousedských sporů, výskytu podnapilých osob nebo znečišťování veřejného prostranství je srovnatelný s řadou dalších lokalit v Brně a zdaleka nedosahuje hodnot míst typu hlavní nádraží,“ přiblížil mluvčí brněnských strážníků Michal Simandl.
Lidé tu dluží za nájemné desítky milionů
Oblast se vymyká snad jen obchodováním s drogami a množstvím narkomanů, přičemž tento problém se táhne ulicí Vranovskou až do Husovic. „Co se týče drogové kriminality, tak je to jedna z lokalit, kde v této souvislosti zasahujeme častěji,“ potvrdil mluvčí brněnské policie Pavel Šváb.
Asistenti prevence kriminality tráví v oblasti většinu své pracovní doby, často tam míří i protidrogoví pracovníci. Sdružení Podané ruce loni otevřelo na Bratislavské terapeutické centrum.
„Nové centrum jsme tam směřovali proto, že asi polovina klientů, s nimiž jsme pracovali v naší pobočce na Vídeňské ulici, byla z řad Romů a této lokality. Většina práce našich terénních programů se odehrává v této lokalitě, protože užívání tvrdých drog včetně heroinu a pervitinu je tam mnohonásobně vyšší než v jiných částech města,“ vysvětlil odborný ředitel centra Jiří Dolák.
Velká část tamních obyvatel se navíc potýká s dluhy. Přes tři sta jich pobírá příspěvek na bydlení, letos v dubnu jim stát přispěl přes 1,3 milionu korun.
Za nájem včetně služeb a úroků z prodlení dluží současní i bývalí nájemníci bytů v majetku městské části Brno-střed skoro 139 milionů korun. Za posledních osm let dluh vzrostl o 18 milionů. Celkově má městská část 4 600 bytů, z toho 500 ve vyloučené lokalitě. Právě na ni připadá třetina závazků.
Ostudy BrnaServer iDNES.cz a MF DNES přinášejí seriál o zanedbaných zákoutích a stavbách v Brně. Na závěr čtenáři v anketě zvolí nejostudnější místo. Funkcionalistický Avion chátrá, na projekt Jiřičné chybí peníze Od pažitu k džungli. Město sní o moderním stadionu za Lužánkami Strmý pád vlaštovky kapitalismu. Bobycentrum se dotklo dna Co dělá Brnu ostudu podle vás? Pište na redbrn@mfdnes.cz |
Uplynulé čtyři roky městská část pracuje s programem na prevenci zadlužení. „Díky němu se začalo s dlužníky pracovat významně dříve, než věc vůbec došla k soudu, případně k dávání výpovědí,“ objasnil mluvčí Brna-střed Roman Burian.
Opravy domů i městský bulvár
Zdevastované bytové domy v „Bronxu“ se především díky penězům z Unie daří opravovat. Magistrát v uplynulých čtyřech letech opravil devět domů z celkových 57, které mu tam patří. Další budou následovat. Díky nástavbám a půlení velkých bytů se také daří zvyšovat jejich počet.
Brno-střed má aktuálně vytipované až čtyři domy v dezolátním stavu, jejichž oprava má začít do konce roku. Ve dvou zřejmě vyhradí byty sociálně slabším.
Osvědčil se institut domovníků, kdy některý z obyvatelů dohlíží v rekonstruovaném domě na pořádek. „Oblast potřebuje jít nahoru vším, ať už bydlením či místy pro odpočinek. Bylo by příjemné, kdybychom tam dostali rozličnější obyvatelstvo,“ podotkl místostarosta městské části Jiří Švachula.
Ve vnitrobloku mezi Bratislavskou a Cejlem má dle územního plánu vzniknout nová třída. Počítá se s ní už od 80. let, zhruba by navazovala na ulici Příční.
„Pokud by měla propojit Bratislavskou a Cejl, musely by se odstranit některé objekty ve vlastnictví soukromníků i města, zejména do ulice Cejl, záleží hlavně na výsledcích vyjednávání. Po obou stranách nové ulice chtějí investoři stavět domy. Prozatím může vzniknout slepá ulice z Bratislavské,“ popsal radní Brna-střed pro výstavbu a územní rozvoj Petr Bořecký.
Ubytovna v ulici Markéty KuncovéProblém s kumulací sociálně slabých je dlouhodobě i v ubytovně v ulici Markéty Kuncové v Židenicích. Bytový dům poblíž rušné silnice dříve sloužil jako ubytovna pro zaměstnance Zbrojovky. Protože se jedná o jedno z mála zařízení svého druhu v Brně, které přijímá Romy, došlo zde postupem času k nárůstu jejich počtu. Příběh ubytovny vyšel na povrch v průběhu roku 2007, a to v souvislosti s vysokými poplatky, které musí platit nájemníci ale i samo město Brno jako doplatky na bydlení příjemcům dávek v hmotné nouzi. Tehdy se částka, kterou město každý měsíc doplácelo soukromému majiteli, pohybovala kolem 400 tisíc korun. Událo se i několik incidentů, kdy byli nájemníci ze dne na den vyhozeni. |
V dlouhodobém plánu je také úprava bývalé městské káznice na rohu ulic Soudní a Bratislavské na umělecké centrum.
Byty za čtyři roky výrazně zdražily
„Je to krásná lokalita blízko centra, její hodnota je vysoká. Aktuální problém ale urbanista nevyřeší, pokud si tamní obyvatelé nebudou chtít udržovat pěkné prostředí. Je to problém politiků,“ uvedla urbanistka a architektka Hana Urbášková.
Podle informací realitních makléřů se v oblasti se zvýšenou koncentrací zastaváren, nonstop barů a ještě před nedávnem i heren prodává více bytů, ne každý zájemce tu ale chce žít.
„Domy se tam čím dál víc rekonstruují, lidé to vnímají a mají o tyto byty zájem. Především ale ti, kteří je chtějí jako investici. Byt koupí, budou ho pronajímat a až se to v oblasti zklidní, tak se tam nastěhují, nebo ho se ziskem prodají,“ přiblížila realitní makléřka Ilona Arientová.
Také rostoucí cena zdejších bytů odráží optimismus, že se oblast zkultivuje. Cena nového či renovovaného bytu o rozloze 100 metrů čtverečních tu za uplynulé čtyři roky stoupla až o milion. „Před čtyřmi lety jsme tam naceňovali dům v rozmezí 30 až 32 tisíc korun za metr čtvereční bytu, teď už se ceny pohybují mezi 36 až 40 tisíci. Záleží na velikosti, vybavenosti a vzdálenosti od centra,“ doplnila makléřka.
