„Celkem bude k dispozici až dva tisíce kol a desítky stanovišť, kam je lidé zaparkují. Náklady odhadujeme na desítky milionů korun,“ popsal náměstek brněnského primátora Richard Mrázek (ANO).
Systém je založený na tom, že si zákazník za malý poplatek půjčí kolo z veřejného stojanu, objede s ním, co potřebuje, a po několika hodinách jej vrátí do jiného stojanu, který mu místem vyhovuje.
Radní teď čekají na vypracování studie, která má navrhnout, jak město sdílení kol zaplatí a jak přesně bude systém fungovat.
Nejprve centrum Brna a okolí
V první fázi, která se týká hlavně centra města a blízkého okolí, bude čtyřiaosmdesát stojanů s asi osmi sty koly stát například nedaleko univerzitních areálů nebo u přehrady.
Fakta Sdílení kol v Brně
|
„V Brně je devadesát tisíc studentů, což jsou lidé, na které především tento projekt směřuje. Mezi areály vysokých škol by se mohli pohybovat alespoň část roku na kole, což by ulehčilo hromadné dopravě,“ popsal představy města náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených).
Studie by také měla odpovědět na otázku, jak se sdílení kol zaplatí. „Je několik možností. Buď jej budou provozovat městské firmy, soukromý investor, nebo firma s účastí města,“ doplnil Mrázek.
Podle Andera ale musí město se zavedením sdílení kol dát víc peněz také na zvýšení bezpečnosti cyklistů v ulicích.
„Půjde hlavně o cyklopruhy, ale také je potřeba instalovat piktogramy, které upozorní řidiče na pohyb cyklistů, či zajistit červené pruhy pro kola stojící před kolonou aut na křižovatkách,“ vysvětlil Ander. Dodal, že se musí zvážit, jak se budou kola přepravovat.
Podle Martina Špačka z občanského sdružení Brno na kole, které propaguje cyklistickou dopravu, bude na plánech města ještě hodně práce.
„Sdílení kol podpořené magistrátem vítáme. Potřebujeme ale víc cyklotras a koridorů pro cyklisty, a tak si myslím, jestli není na sdílení kol příliš brzo. Bylo by také dobré přidat víc stojanů v centru města nebo zřídit parkoviště kol u nádraží,“ navrhuje Špaček. Podle něj jezdí na bicyklu po Brně čím dál víc lidí.
„Čísla jdou strmě nahoru, ale město ve financování této infrastruktury zaostává. Nejde jenom lidem říct, ať jezdí na kole, ale musí se k tomu udělat i podmínky,“ dodal Špaček.
Inspirace ze zahraničí
O zavedení systému bike-sharing uvažovalo už před dvěma lety i bývalé vedení Brna. To nechalo odborníky na cyklodopravu vypracovat studii, která je jedním z podkladů pro nynější rozhodování.
„Kardinální otázkou bude obchodní model sdílení kol, tedy kdo jej bude provozovat. Podle mého soudu by měl být vyřešen jako první,“ popsal bývalý náměstek primátora Robert Kotzian (ODS). Podle něj ale bude poptávka po jízdě na kole menší, než současné vedení města předpokládá, protože Brno má kopcovitý terén.
Podle náměstka Andera se ale Brno může inspirovat v Německu nebo ve Vídni. „Třeba ve Stuttgartu, který je reliéfem velmi podobný Brnu, jezdí dost kol na elektrický pohon,“ dodal Ander.
V Brně už sdílení kol v malé míře funguje - komunitní síť Rekola si půjčuje několik desítek bicyklů. Nejbližší velké město, kde lidé běžně používají sdílená kola už dvanáct let, je Vídeň. Tam mají k dispozici více než tisíc pět set strojů. V síti Citybike je přihlášeno kolem půl milionu lidí, což je více než čtvrtina obyvatel Vídně.
