Rozryté jámy v zahradě u rodinného domu nebo třeba na fotbalovém hřišti, které mají na svědomí divočáci, nejsou v poslední době výjimkou.
„Takové případy skutečně známe. Divočáci se vydávají i do měst, pokud sousedí s lesem,“ řekl krajský radní odpovědný za životní prostředí Ivan Mařák.
Na některých místech Zlínského kraje je zvěř přemnožená až šestinásobně. A s tím souvisí řada potíží, od častějších dopravních nehod až po škody na majetku. Podle odborníků jde o dlouhodobý stav, který se však rok od roku zhoršuje.
„Před lety jsme si nechali znalecky odhadnout škody na polích. Dělalo to téměř 750 tisíc korun,“ popsal předseda Zemědělského družstva vlastníků ve Fryštáku Milan Zavrtálek. Protože ale myslivecká sdružení v okolí nejsou schopná proplatit takovou sumu, zemědělci už škody ani nesčítají.
„Nemá smysl zničit ty, kteří stavy zvěře regulují,“ mínil Zavrtálek.
Změní se pravidla lovu?
Divočáky nejvíc lákají pole s řepkou, pšenicí či kukuřicí. A také pastviny. Po jednom nájezdu prasat se dává louka dohromady další dva roky. Pojistit se zemědělci nemohou a finanční kompenzace se na řádění divočáků nevztahují. Navíc ani neřeší podstatu problému.
Objevují se proto návrhy, jak změnit pravidla lovu. Ve hře je povolení celoročního odstřelu, případně legalizace používání zařízení pro noční vidění, které se dá nainstalovat na zbraň. Divočáci jsou totiž noční zvířata.
„To je ale sporné. Osobně nejsem zastáncem puškohledů, takový lov se mi nezdá bezpečný. Střílet mohu, dokud vidím,“ uvažuje Mařák. Problém zná i z pohledu myslivce.
Zemědělci by rádi viděli také motivaci pro myslivce. Lovit divočáka je totiž poměrně složité. Zvířata jsou extrémně plachá a obezřetná, navíc schopná najít bezpečný úkryt.
Důvodů, proč jsou divočáci přemnožení, je několik. Díky osetým polím mají dostatek potravy.
„Jejich výskyt je lokální. Zdržují se tam, kde mají potravu,“ potvrdil předseda zlínského Okresního mysliveckého spolku Otakar Rosulek, který obhospodařuje honitbu ve Vysokém Poli a tvrdí, že potíže s divočáky tady nejsou zásadní.
Totéž zaznívá také z honitby Horní Roveň - Přílepy. „Počty divočáků ještě nejsou natolik vysoké, aby působily výraznější škody v lesích,“ uvedl předseda mysliveckého sdružení Vladimír Sedláček.
Zatímco na poli divočáci ničí rostliny i tím, že po nich dupou a ryjí v zemi, v lesích škodí hlavně mladým stromkům, které okusují. Kromě toho se změnily reprodukční zvyklosti. Dnes bachyně rodí i několikrát za rok.
Na člověka zaútočí výjimečně
Pro veřejnost představují divočáci největší riziko na silnicích. Dopravních nehod se zvěří přibývá. Bránit jim mají třeba pachové ohradníky, které zvířata od silnic odhánějí.
Pokud k nehodě dojde, je vždy na vině řidič.
„Ze zkušenosti ale dobře vím, že někdy srážce skutečně zabránit nelze,“ komentoval Rosulek.
Pro turisty v lesích však divočáci nebezpeční nejsou, pokud lidé dodržují základní pravidla chování v lese. Jde o plachá zvířata, která se setkání s člověkem vyhnou. Zaútočí jen ve výjimečných případech, například když volně pobíhající pes vystraší bachyni se selaty.
„Ta pak mladé brání velmi statečně a je schopná zaútočit jak na psa, tak na člověka,“ upozornil Sedláček. Podobné případy se za poslední roky dají spočítat na prstech.
Přemnožení nejsou jen divočáci, ale také srnčí zvěř. Ta ovšem nijak dramaticky. Zato ubylo bažantů a zajíců.
V sezoně od loňského dubna do současnosti ulovili myslivci na území Zlínského kraje 5 099 kusů černé zvěře. Pro srovnání: je to víc než před sedmdesáti lety v celém tehdejším Československu.
V roce 2012 divočáci zničili golfové hřiště v Lázních Bohdaneč na Pardubicku (více zde):
12. ledna 2012 |
