„Pár lidí mi to navrhlo a potom jsem nosil brouka v hlavě. Vím, že je to šílené, že je to trochu sci-fi, ale chci to aspoň zkusit,“ oznamuje 37letý útočník. Na svůj benefiční zápas, který se má konat 27. června, pozval výjimečné osobnosti sportu i kultury. Teď vybral i výjimečné místo.
„Je to sice moje rozlučka, ale chci ji udělat hlavně pro lidi. Spousta fanoušků na tom stadionu zažila kus historie a tohle by byl pravděpodobně poslední zápas, který se na něm odehraje,“ podotýká Švancara. Ještě předtím však bude třeba Lužánky uklidit. „Věřím, že mě v tom Brňáci nenechají,“ hlásí Švancara.
Aby se mohly lužánecké tribuny po čtrnácti letech opět zaplnit diváky, musí se nejprve vyčistit od hustých porostů, které je po opuštění stadionu pokryly. Švancara k tomuto účelu volá „do zbraně“ fanoušky.
Historie slavného stánkuStadion Za Lužánkami byl postaven na přelomu 40. a 50. let dvacátého století. Největší slávu zažil v roce 1978, kdy zde Zbrojovka Brno vybojovala svůj jediný titul, v období předtím i potom plnily tribuny desetitisícové návštěvy. Ty se opakovaly i v 90. letech. Od vzniku samostatné české ligy byla třicetkrát překročena hranice dvaceti tisíc diváků na utkání, z čehož dvaadvacetkrát se tím pyšnilo Brno. Rekordem je údaj 44 120 diváků z podzimu 1996. Na podzim 2001 se však za Lužánkami hrála liga naposledy. Klub se přesunul do Králova Pole a slavný stánek ošklivě zchátral. |
„Chci, abychom to všichni udělali pro sebe, abychom se s Lužánkami mohli rozloučit. Věřím, že mi fanoušci pomůžou. Posekáme to, vyženeme krtky, zlikvidujeme bordel a uvidíme, co z toho bude,“ sděluje Švancara.
Nápad sbírá pozitivní ohlasy, líbí se i primátorovi Na první pohled fantaskní záměr se dočkal pozitivní odezvy. Švancarovu snahu podpořil i brněnský primátor Petr Vokřál a jeho náměstek Matěj Hollan. „Z jejich reakce jsem nadšený, primátor mi dokonce slíbil, že bude hrát. Stejně tak se ten nápad líbil i lidem v Bobycentru, se kterými jsem jednal, aby mi pomohli s elektronikou, vodou, ozvučením,“ hlásí Švancara. „Nemusíme si nic nalhávat, stadion Za Lužánkami je v katastrofálním stavu.“
I proto není jasné, zda úsilí povede k vytouženému cíli. Pokud se ukáže, že zpřístupnit Lužánky nebude možné, má Švancara připravený plán B v podobě Městského stadionu v Srbské ulici.
Nyní však žije myšlenkou návratu na stařičký stánek, na němž sám rozjel svou pestrou kariéru. „Příští týden se chci setkat s trávníkářem, který bude mít rozhodující slovo. Chci vědět, jestli je vůbec reálné vybudovat hřiště a jestli bude potřebná částka v mých možnostech,“ nastiňuje autor více než šedesáti ligových gólů.
Útočník povolává brigádníky.
Zn. nářadí s sebou Pokud bude možné vypěstovat trávu, přijde na řadu úprava tribun. „V úvahu připadá jen úsek kolem místa, kde byl dřív kotel. Mám odhad, že by se tam mohlo vejít deset až dvanáct tisíc diváků. Tam chci udělat zázemí. Nebude to sice úplně komfortní, ale bude to náš stadion, který si sami zrekonstruujeme.“ Základní práce totiž mají obstarat dobrovolní brigádníci. „Na rovinu říkám, že nebudu rozdávat nářadí a montérky. Budu na lidi apelovat, aby sami donesli nářadí, které bude potřeba. Brigády budou na vlastní nebezpečí,“ líčí Švancara. Na bezpečnost ovšem hodlá dbát především. „Určitě nechci, aby se to celé pokazilo tím, že se někdo při práci zraní.“
Ať akce dopadne jakkoliv, podle brněnského patriota přinejmenším upozorní na tristní situaci ohledně stadionu v někdejší fotbalové baště. „Beru to tak, že lidé, co jenom nadávají, teď budou mít možnost obětovat nějaký čas a přijít pomoct nejen mně, ale nám všem. Nedělám to pro sebe, rozhodně na tom nevydělám, naopak mě to bude stát balík peněz. Jen chci, aby Lužánky ještě aspoň jednou ožily,“ vysvětluje Švancara.
K vyburcování fandů k akci si vypůjčil i jejich známý chorál: „Povstaň, jsi-li Zbrojovák,“ nabádá známý útočník.
