V autobusovém vozovém parku ve Slatině stojí dvanáct nových vozů čekajících na vypuštění do brněnských ulic. Budou poháněny ekologickým CNG plynem. Dopravní podnik města Brna už dvanáctku takových autobusů nasadil loni v létě. Teď se k nim přidá těchto moderních nízkopodlažních vozů ještě jednou tolik.
Jejich poznávací znamení? Na střeše bílá nádrž se zemním plynem. Uvnitř speciální označovače jízdenek, které do budoucna počítají s možností platby bezkontaktní kartou. A hlavně červené plastové sedačky vyvolávající už delší dobu rozporuplné reakce.
Na sociálních sítí se kvůli tomu vedou dlouhé diskuse. Terčem kritiky je především jejich klouzavý a studený povrch: „Moje pětiletá dcera při brzdění vždy sjede na zem.“
„Všimla jsem si, že lidé raději stojí, jelikož v zatáčce a při brzdění se musí chytat kdečeho.“
„Pod okny mi jezdí autobusy a CNG jsou zaručeně nejhlučnější. Dunění je slyšet i přes plastová okna. O volbě sedaček radši nemluvím.“ „Sedačky dobré tak akorát na chycení vlka,“ píší rozhořčeně na Facebook jeho uživatelé.
Za pravdu jim dávají i někteří cestující, které v městské hromadné dopravě oslovila redaktorka MF DNES: „S tímto krokem Dopravního podniku nesouhlasím. Jezdím téměř denně. Bakelitové sedačky jsou zvlášť v zimě nepříjemné na posezení. Jsou studené, a když jede autobus rychle a řeže zatáčky, někdy mám pocit, že ze sedačky snad až sklouznu a spadnu. Také mi přijde, že plastové sedačky jsou více chatrné a mohou klidně prasknout,“ myslí si student Petr Binar.
Potahy by byly horší na údržbu
Ne všichni oslovení to ale viděli tak negativně. „Mně přijdou dobré, protože jsou čistější a lépe z nich člověk setře případnou špínu. Taky hezky vypadají. Líbí se mi více než ty staré,“ říká další z cestujících, Anna Mikulíková. A Binar jí přitaká. „Je pravda, že mohou být praktičtější na údržbu než sedadla s potahem,“ uzavírá Binar debatu.
Právě z důvodu větší hygieny a lepší udržovatelnosti se Dopravní podnik rozhodl nahradit starší, polstrované sedačky za modernější plastové. Narazit se na ně dá už ve více než stovce autobusů po celém Brně.
„Potahy byly horší na údržbu. Pokud na ně někdo něco vylil, zůstávaly tam skvrny, které se hůře odstraňovaly, a lidé si pak stěžovali, že si do nich sedají,“ vysvětlila už dříve redakci MF DNES mluvčí Dopravního podniku Linda Hailichová. Podle ní navíc plastová sedadla korespondují s celosvětovým trendem posledních let.
Dopravní podnik loni v lednu uspořádal na náměstí Svobody testovací akci, kde si lidé mohli přijít několik typů nových sedaček vyzkoušet. Nakonec si v anketě zvolili právě plastové. Dali jim tak přednost před dřevěnými, které podle většiny dotázaných byly až moc kluzké.
Dřevěné dopadly lépe pouze v otázce, zda sedadlo studí. Výběr plastových sedaček se vyplatil i Dopravnímu podniku, protože dřevěné sedačky by vyšly přibližně o 40 tisíc korun dráž.
Jedno se ale novým plynobusům upřít nedá. A to, že výrazně šetří životní prostředí. Na jedno natankování ujedou až pět set kilometrů. Kromě plastových sedaček mají odlišný design předního a zadního čela a modernější vnější informační tabla s technologií LED. Kdy se ve dvanáctce nových autobusů budou moci lidé svézt, zatím ještě není jasné.
