V minulém školním roce se na českých školách stalo přes 31 tisíc úrazů, což je téměř o osm procent více než v roce předchozím. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce. Nejčastěji se zranili žáci základních škol, kde na 828 tisíc žáků připadlo 21 tisíc úrazů.
Co nárůst počtu úrazů zapříčinilo, není jasné. „Neexistuje jeden důvod, který by vysvětloval meziroční nárůst. Jedná se spíše o spoustu menších různých důvodů. Může se jednat například o zvýšení nebo snížení počtu sportovních akcí pořádaných školou, velký vliv může mít také počasí nebo volba aktivit v tělesné výchově,“ komentuje čísla náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Nejčastější uváděnou příčinou úrazů ve všech typech škol je nepozornost, která nejvýrazněji přesahuje všechny ostatní příčiny. A nejčastěji se žáci zraní při tělesné výchově nebo o přestávce.
V uplynulém školním roce se staly i dva smrtelné úrazy. „Žákyni střední školy srazilo okolo jedoucí vozidlo při přesunu na školním výletě u Pasohlávek na jižní Moravě. Případ nyní řeší policie (více čtěte zde). Druhým případem je žák střední školy, který vyskočil o přestávce ze 4. patra školní budovy,“ uvedl Andrys (více o tragédii čtěte zde).
Nejvíce dětí přijde k úhoně na Vysočině a v Pardubickém kraji
Úrazovost se nicméně v jednotlivých krajích podstatně liší. Nejvíce dětí se zranilo, stejně jako v předcházejících letech, ve školách Pardubického kraje a Kraje Vysočina.
„Nám přibývá úrazů každý rok. Dokonce nám letos pojišťovna vypověděla smlouvu, takže jsme museli přejít k jiné,“ říká ředitelka ZŠ Pardubice Ema Jičínská. Podle její zástupkyně bylo minulý školní rok do knihy úrazů zapsáno 98 úrazů, zatímco rok předtím to bylo 61.
Školní úrazyNejčastěji poraněnou částí těla byly ve školním roce 2013/2014 končetiny, přitom poranění ruky bylo četnější (48,2 procenta případů) než poranění nohy (29,7 procenta). Tyto údaje se ve srovnání s předcházejícím školním rokem téměř nezměnily. Významný podíl zaujímá i poranění hlavy, a to 12,8 procenta z celkového počtu úrazů. Poměr úrazů ostatních části těla se pohybuje v rozmezí 0,4 - 5,2 procenta. |
„Máme v každém ročníku tři hodiny tělocviku. Taky jezdíme na soustředění, takže je u nás větší předpoklad, že se děti můžou zranit. Nejčastěji to jsou zlomeniny a naražené prsty, trvalé následky jsme naštěstí zatím neměli,“ říká Jičínská. Meziroční nárůst si vysvětluje tím, že celkově roste počet žáků, každým rokem prý na škole přibude 20 až 30 žáků.
Proč jsou právě školy v Pardubickém kraji a na Vysočině pro žáky „nebezpečnější“ není jasné. Česká školní inspekce ani jednotlivé kraje v tomto ohledu šetření neprovádí. „Jsme krajem s největším počtem malých škol a malotřídek. Nedokážu ale posoudit, proč právě v našem kraji je tolik úrazů. Na našich krajských školách jsme nějaký enormní nárůst nezaznamenali,“ říká radní Kraje Vysočina pro školství Jana Fialová s tím, že má údaje pouze o školách provozovaných krajem, nikoli těch, které zřizují obce a města.
Nejbezpečnější je Praha a střední Čechy
Z pohledu množství úrazů jsou nejbezpečnější školy v Praze a ve středních Čechách. „V loňském roce jsme mnoho úrazů neměli a určitě nedošlo k nějakému nárůstu. Stávají se většinou drobnosti při tělocviku nebo o přestávkách, ale to je různé. Možná, že jsou děti méně obratné, ale to je jen můj názor,“ říká Eva Šedivá, ředitelka ZŠ a MŠ Krásná Hora na Příbramsku.
Podobné zkušenosti má Miroslava Illová, zástupkyně ředitele Fakultní ZŠ a MŠ Barrandov. „Stávají se u nás takové běžné úrazy, které si děti přivodí hlavně o přestávce, když vyběhnou ze třídy, o něco zakopnou... Při tělesné výchově se stávají takové banality, jako poraněný prst při míčových hrách,“ říká Illová.
Jako prevenci Česká školní inspekce školám doporučuje stále zlepšovat technické podmínky a vzdělávat pedagogy v oblasti prevence a první pomoci. „Česká školní inspekce se při návštěvách škol zaměřuje mimo jiné na kontrolu zaznamenávání úrazů a poskytuje ředitelům škol metodickou podporu,“ dodává Andrys.
