Jeskyňáři míjeli bezejmennou jeskyni na louce před Býčí skálou dlouhá léta bez zájmu. Pak ale zjistili, že místo by mohlo souviset s objevy, které byly nedávno v oblasti nalezené. Vyrazili na průzkum.
"Jeskyně byla vlastně malá dutina začínající asi pět metrů dlouhou 'plazivkou' a končící čtyřmetrovou propastí," popisuje jeskyňář Martin Golec.
Jeho kolega, sedmadvacetiletý Tomáš Kolbábek, místo důkladně prohlédl. A za jedním z kamenů našel zastrčené pouzdro s doklady a odznáčky. "Evidentně to tam bylo schované, a to pečlivě," podotkl Kolbábek.
Mezi doklady byla pionýrská průkazka, výherní vkladní knížka, průkazka Červeného kříže, povolení k provozování radiostanice, průkazka ČSTV, kus textu písně Bílá hacienda a zpráva od lékaře. "Doklady byly v dezolátním stavu. Protože jsem však studoval archeologii, věděl jsem, jak dokumenty restaurovat," popisuje Golec.
Tichý chlapec, který se neusmíval
Vatovými tyčinkami do uší, kterých spotřeboval snad padesát, kousek po kousku staré doklady čistil. A úspěšně! Tedy alespoň zčásti. Z průkazky ČSTV se podařilo vyčíst jméno, část příjmení a bydliště: Tomáš Kul..., Brno, Mášova ulice.
"Oslovil jsem několik starších kolegů s žádostí o pomoc v identifikaci. O den později mi přišel e-mail, který mi vyrazil dech," vykládá Golec.
Odpověděl mu Vojtěch Gregor, který před 40 lety emigroval do Kanady, kde dosud žije. Před lety však navázal kontakt s jeskyňáři z Býčí skály, jimž kdysi předsedal. Majitelem dokladů byl jeho spolužák ze základní školy. Jmenoval se Tomáš Kulhánek, mezi spolužáky nazývaný Kula, ročník 1946.
"Tomáš byl drobné postavy, útlý, tmavé vlnité a lehce zkudrnatělé vlasy, tmavohnědé oči. Byl většinou tichý a zamlklý, málokdy se usmál a myslím si, že nebyl šťastný. Nevím o tom, že by měl sklony ke krasu a jeskyním," napsal Gregor.
Všechno sedělo. Jen pořád nebylo jasné, proč chlapec doklady v jeskyni schoval a co tam vůbec dělal. "Kluk měl čtrnáct let, zemi vládli komunisté. Měl u sebe vkladní knížku, kterou nemohl vlastnit, a potvrzení z ambulance traumatologického ústavu. Zřejmě tedy měl zdravotní potíže. Proč vlezl do jeskyně, se kterou neměl nic společného?" ptá se Golec.
V jeskyni se navíc našly kosti, čímž příběh dostal až kriminalistický nádech. "Později se však ukázalo, že patřily daňkovi, nebo srnci," dodává Kolbábek.
Golec, který má podobné záhady rád, se pustil do pátrání. Prošel Mášovu ulici v Brně a oslovil různé nositele jména Kulhánek na Facebooku. Bezvýsledně. Kolbábek tak zatím alespoň pojmenoval místo, kde doklady našel - Jeskyně mrtvého pionýra.
