Po funkční stránce jsme brýle virtuální reality zkoušeli v redakci Mobilu a musíme uznat, že se nám tento unikátní zážitek líbil. Ale jak si obstojí v rukou, nebo lépe řečeno na hlavě hráče her? Brýle Gear VR jsme pro vás důkladně vyzkoušeli a přinášíme odpovědi na tyto otázky.
Nejdříve k brýlím samotným. Tento model se prodával už během loňského roku v různých edicích, které by se daly označit za beta verzi. Finální verze přišla na trh až v listopadu. Samsung se tak stal prvním prodejcem, který začal prodávat plnohodnotné brýle virtuální reality, pokud ovšem nepočítáme volně dostupný Google Cardboard, který si můžete poskládat i sami doma.
Brýle Gear VR nejsou žádný drobeček, ale to by upřímně od jednoho z prvních zástupců této technologie nikdo ani nečekal. Má to však tu nevýhodu, že někoho můžou na hlavě tlačit, zejména v okolí nosu a očí. Pokud si však pevně zapnete oba přibalené popruhy (jeden okolo a jeden přes hlavu), nemělo by být pohodlí při používání příliš velkým problémem.
Samsung Gear VR
Samsung Gear VR
Brýle se neobejdou bez vloženého telefonu a výběr je omezený pouze na modely Note 5, Galaxy S6, Galaxy S6 edge a Galaxy S6 edge+. S jakýmkoliv jiným samsungem nebo modelem jiného výrobce brýle nebudou fungovat. Tedy alespoň ne oficiálně, samozřejmě se na internetu dá najít řada návodů, jak si do brýlí podomácku upevnit jiný mobil a jak na něm spustit vlastní aplikace.
Instalace telefonu je velice jednoduchá, patřičný samsung připojíte k microUSB konektoru a zaklapnete do brýlí. Mechanismus upevnění je dostatečně pevný, takže se nemusíte obávat, že telefon při prudších pohybech hlavy z brýlí vylétne. Kryt přední strany má spíše estetickou funkci a k používání virtuální reality není nutností.
Ovládání zajišťuje čtyřsměrný trackpad na pravé straně brýlí, uprostřed je tlačítko pro potvrzení akce a nad trackpadem také samostatné tlačítko pro návrat. Ovládací prvky zakončuje ostřící kolečko, které se nachází uprostřed horní části brýlí. Oceňuji také, že do Gear VR se vejdou i klasické dioptrické brýle, takže si je nemusíte sundávat. Na druhou stranu je tu však od toho právě ono ostřící kolečko, takže i když dioptrické brýle nosíte, Gear VR zaostříte i bez nich.
Když už jsme u zrakových problémů, každý brýle snáší jinak. Za dobu testování jsem brýle nechal vyzkoušet několik desítek lidí a zatímco někomu nedělají žádný problém, jiným se už po pár minutách motá hlava či je bolí oči. Rozhodně bych před případnou koupí doporučoval minimálně něco podobného vyzkoušet.
S tučňáky z Madagaskaru se můžete na Samsungem Gear VR podívat na trailer k filmu.
Aplikace podvodního virtuálního světa na Samsung Gear VR.
Podobnou výhradu mám rovněž vůči tomu, pokud se s vámi obraz ve virtuální realitě začne hýbat. Jen si to představte, sedíte na místě, cítíte, že se sami nehýbete, ale zároveň vaše oči vidí, že se posouváte kamsi pryč. Občas to vaše hlava skutečně „nepobere“ a může dojít i k tomu, že se vám zvedne žaludek. Koneckonců ani mně nebylo v počátcích při delším pohybování se po virtuální realitě zrovna nejlépe. Ale zvyknout se na to dá.
Na druhou stranu můžu s potěšením konstatovat, že si brýle užije skutečně každý, bez rozdílu věku. Výrobce nicméně upozorňuje, že brýle nejsou vhodné pro osoby mladší 13 let. Samozřejmě primární cílovou kategorií jsou mladí hráči a to už se dostáváme k oné zásadní otázce – jak se na brýlích Gear VR vlastně hraje?
Výběr titulů je prozatím chudý. Ano, lze sledovat, že do aplikačního obchodu Oculus přibývají nové aplikace každý den, co se ovšem her týče, není to žádná sláva. V kategorii hry jsem během doby testování brýlí napočítal 72 titulů, a pokud k nim přidáte několik experimentálních her, které mají samostatnou sekci, dostanete se horko těžko na číslovku 100.
Zdarma jich je 18, většinu nabídky tak tvoří placené tituly, jejichž cena se pohybuje od 3 do 15 dolarů. Pokud tedy hodláte na brýlích intenzivněji hrát, připravte se na další investice.
Rozhodl jsem se vyzkoušet Land’s End, jednu z nejlépe hodnocených dostupných her. Přijde vás na 8 dolarů, tedy v přepočtu zhruba 200 korun. Jde o počin tvůrců populárního Monument Valley a musím uznat, že minimálně stejně povedený. Ve hře se procházíte po ostrovech uprostřed moře a plníte logické hádanky.
Land’s End
Ovládání je vymyšleno velice chytře. Pohybujete se pomocí upření pohledu na předem určený bod, kam se chcete přesunout. Logické hádanky pak spočívají například ve spojování bodů, kdy upřením pohledu opět vyberete bod, ve kterém začnete a pak zrakem vedete čáru skrze další body. Jindy zase přesouváte kameny z místa na místo. Ke hře vám zkrátka stačí jen pohyby hlavy a otočná židle.
Jiné hry ovšem vyžadují používání bočního trackpadu, což není vůbec pohodlné. Vyzkoušel jsem například demoverzi Element engine, což je v podstatě pouhé předvedení toho, co jeho vývojáři dokážou. Jde o střílečku jako vyšitou ze starých automatů s plastovými zbraněmi místo ovladače, ve které se pohybujete podobně jako ve výše zmíněném Land’s End, ovšem střílíte právě pomocí potvrzovacího tlačítka po straně brýlí.
Stejným případem je také například hra Smash Hit, kterou známe už z klasické mobilní verze. V té vrháte kuličky na skleněné krystaly, které vám překáží v cestě, a snažíte se takto prostřílet co nejdále. Kuličky opět vystřelujete pomocí tlačítka na brýlích. Hra se pohybuje pouze v jednom směru, takže v podstatě jen sledujete dění okolo sebe a trefujete skleněné předměty.
K mání je například i klasický Temple Run či adventura FidningVR, kde používáte i směrové klávesy na trackpadu pro akce jako je skákání, vrhání předmětů či pohyb do stran. Dokud ještě šlo o jedno tlačítko, dá se to přežít, nicméně pokud hra vyžaduje více ovládacích kláves, dokoupení externího ovladače považuji za nutnost.
Pokud jde o grafiku, nečekejte bůhvíjaké zázraky, přesto zejména u titulu Land’s End nebo Smash Hit rozhodně bylo na co se dívat. Ano, okem rozeznáte jednotlivé pixely, o přílišné jemnosti obrazu nemůže být řeč, ale to po chvíli přestanete vnímat. Je to zkrátka daň za to, že se díváte velice zblízka do displeje mobilu zvětšeného optickou čočkou. A to ani QHD rozlišení (2 560 x 1 440 pixelů) zkrátka nezachrání.
Brýle virtuální reality mně umožnily nahlédnout do virtuálního světa, který se mi líbí. Už teď si umím představit, že tohle je ta vysněná budoucnost her na všech platformách. Zároveň však přiznávám, že Gear VR není jakožto jedna z prvních vlaštovek zcela bez chyb. Ať už se jde o velice malý počet aplikací a her, či některé zdravotní problémy spojené s používáním brýlí.
Posledním neduhem je také cena. Už samotné brýle nejsou nic levného, stojí 3 500 korun. Musíte také vlastnit jeden z nejnovějších modelů Samsung, které začínají na 16 tisíci korunách za model Galaxy S6. Dohromady tak za domácí virtuální realitu zaplatíte okolo 20 tisíc korun, což rozhodně není pro každého. Věřím však, že se časem podpora telefonů rozroste a tato počáteční investice se tak výrazně sníží.
28. května 2015 |
