V Česku se nyní auta na vodíkový pohon neprodávají. Důvodem je právě chybějící infrastruktura. Nákup aut na ekologický vodíkový pohon by v budoucnu mohly podpořit fondy EU nebo dotační program ministerstva životního prostředí. K nákupu by také zájemce mohlo motivovat osvobození od dálničních a parkovacích poplatků nebo jízda ve vyhrazených pruzích.
„I v České republice se už zkoumá budoucnost používání vodíku. Například může být vedlejším produktem výroby chemiček. Při historii a koncentraci chemického průmyslu v Česku je to zajímavá oblast. Teoreticky je vodík možné vyrábět z bioodpadu nebo z odpadu jako takového,“ uvedl ředitel českého zastoupení Toyoty Martin Peleška, který je členem vládní pracovní skupiny pro využitelnost vodíku. „Kdyby se vláda na tuto oblast zaměřila, do sedmi let můžeme mít obrovský evropský či dokonce celosvětový potenciál,“ dodal.
Využitím a podporou vodíkového pohonu v Česku se zabývá vládní dokument Národní akční plán čisté mobility. Podle Jiřího Dvořáka z Grant Thornton Advisory, který spolupracoval s ministerstvem dopravy na studii o využití vodíku v dopravě, není vodíková technologie v plánu dostatečně reflektována, protože se v době zpracování v roce 2015 s vodíkem ještě příliš nepočítalo. Aktualizovanou verzi plánu, která již s vodíkem počítá, ministerstvo předloží do konce roku.
Ve světě se již sériová auta na vodíkový pohon prodávají. Například modelu Toyota Mirai se prodalo od roku 2014 celkem 4000 kusů a do pěti let automobilka plánuje odbyt 30 000 aut. S vozem na vodík přišla i korejská značka Hyundai nebo japonská Honda.
Vodíková auta neprodukují žádné nečistoty a současně nevyžadují dlouhé nabíjení baterií, protože vodíkové nádrže je možné natankovat během tří minut. Vodík není spalován v motorech, ale spotřebováván v palivových článcích, kde se mění na elektřinu.
