„Maximální povolená rychlost v dálničních tunelech delších než 500 metrů by se zvýšila na 100 kilometrů za hodinu,“ zjistil Radiožurnál. V tunelech kratších než 500 metrů by se mohlo jezdit až 130. Nyní bývá rychlost v tunelech obvykle snížena na 80 kilometrů v hodině. V tunelu Blanka, který vede pod Prahou, je limit 70 km/h.
Stovkou by tak řidiči mohli projet například tunelem Panenská na D8 nebo v Lochkovském a Komořanském tunelu na Pražském okruhu. Zpomalovat ze stotřicítky by nemuseli na D5 před tunelem Valík.
Podle mluvčího Ministerstva dopravy Tomáše Neřolda se ovšem zatím jedná o úvahu Ředitelství silnic a dálnic na pracovní úrovni.
Připomínky k návrhu může mít kromě Ministerstva dopravy i Ministerstvo vnitra. Otázku bezpečnosti řeší v dálničních tunelech také hasičský záchranný sbor a policie. Šéf dopravní policie Tomáš Lerch ovšem zvyšování rychlosti v tunelech nakloněn není, z důvodu bezpečnosti. „Tunel je sám o sobě nebezpečným úsekem pozemní komunikace a zvyšování rychlostního limitu považujeme za zbytečné zvyšování míry rizika vzniku dopravní nehody,“ komentoval to Lerch pro Radiožurnál.
Když se v roce 2011 rozhodlo, že v tunelu Valík na dálnici D5 bude z původního provizorního snížení rychlosti na osmdesátku trvalé, argumentovalo Ředitelství silnic a dálnic úsporami. Při zvýšení rychlosti by bylo třeba v tunelu intenzivněji svítit. „V tunelech ŘSD v České republice by znamenalo zvýšení maximální rychlosti na 100 kilometrů v hodině okamžitou investici až 120 milionů korun a provozní náklady by ročně vzrostly až o 15 procent,“ uvádělo ŘSD.
Rozhodnout by měly parametry
Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti připomíná, že rychlost v tunelech je v Česku snižovaná dopravním značením. Teoreticky tedy není třeba měnit obecnou vyhlášku, ale stačí změnit značení.
„Raději bych v tomto ohledu byl opatrný, řadě řidičů totiž dělá jízda tunelem problémy,“ komentuje pro iDNES.cz Budský. „Řidiči mohou mít sklony reagovat zbrkle. Navíc v tunelech nejsou únikové zóny,“ komentuje expert. Nehody tak bývají mnohem složitější na řešení a hrozí mnohem závažnější následky. Norové zjistili, že zhruba 20 procent řidičů pociťuje při průjezdu tunelem pocit stísněnosti. Až 50 procent žen řidiček pociťuje úzkost. „Jedinci trpící klaustrofobií uvádějí, že při jízdě tunelem nejednou zažívají pocit ztráty kontroly nad vozidlem,“ dodává Roman Budský (více o jízdě tunelem čtěte zde). Úpravy rychlostí v tunelech je podle Budského třeba posuzovat individuálně v závislosti na parametrech.
U krátkých tunelů do 300 metrů je návrhová rychlost stejná jako na přilehlých úsecích komunikace. Středně dlouhé a dlouhé tunely se navrhují na nižší rychlosti. „Pro dálnice a rychlostní komunikace je to 80 kilometrů v hodině a ostatní pro 70 kilometrů v hodině,“ uvádělo v roce 2011 Ministerstvo dopravy.
Sousední evropské státy omezují rychlost v dálničních tunelech na stovku (Rakousko, Německo). Osmdesátka je maximem na Slovensku. Například v Itálii se tunely dají často projet stotřicítkou.
30. května 2016 |
