Do kurzů bezpečné jízdy chodí často řidiči, kteří mají za sebou i statisíce kilometrů. Za roky za volantem si často vypěstují špatné návyky, které mohou být nebezpečné.
„Za dobu mého působení ve funkci instruktora jsem ještě nezažil situaci, aby účastníci kurzu neporušovali alespoň některou ze zásad, jež by měl každý řidič dodržovat. Naopak, většina z nich si osvojila při řízení zlozvyků hned několik,“ říká vedoucí instruktor na polygonu Autodromu Most Jakub Michalovič.
Vše podle něj začíná už tím, že jen málokdo má dobře nastavenou polohu sedačky, hlavové opěrky nebo volantu. „Správné nastavení sedadla a hlavové opěrky ve voze je přitom základním parametrem pro bezpečnost a ochranu řidiče za jízdy. Lze tak totiž předejít případným zraněním při dopravních nehodách či výrazně zmírnit následky těchto zranění,“ vysvětluje Michalovič.
Zatímco opěrka hlavy chrání před poškozením krční páteře a v krajním případě i před zlomením vazu, špatně nastavená sedačka může mít za následek zlomené ruce nebo nohy.
Za velmi rozšířený nešvar instruktor označil také nesprávné držení volantu. „Nelze chtít po řidičích, aby drželi při mnohakilometrové trase volant neustále v poloze „tři čtvrtě na tři“. Ovšem kvůli nesprávně zvolené poloze získávají návyk, který my velmi těžko odbouráváme i při tréninku na plochách polygonu,“ upřesnil Michalovič.
Správná poloha rukou na volantu je „tři čtvrtě na tři“. Představte si volant jako ciferník hodinek: levá ruka má být na devítce, pravá na trojce. Většina zatáček se pak dá projet bez přehmatávání na volantu.
Dříve doporučovaná poloha „za deset dvě“ měla smysl především ve starších autech s velkými věnci volantu bez airbagů. „Dnes máme všichni posilovač, takže nepotřebujeme velkou sílu. Význam polohy „za deset dvě“ skutečně postrádá smysl především v tom, že ruce nevedou volant přesně a nestabilizují se,“ říká Michalovič. Podle něj nemůžeme například při náhlém vyhýbacím manévru otočit volantem v takovém úhlu jako při poloze ́tři čtvrtě na tři ́.
„S moderními velkými airbagy hrozí u polohy „za deset dvě“ v případě nehody také zranění rukou,“ vysvětlil hlavní instruktor. S tímto nešvarem souvisí i častý zlozvyk točit volantem při větším manévrování pouze dlaní jedné ruky (říká se jí také „mytí talíře“). „I k tomu se naši frekventanti často přiznávají,“ doplnil.
S nesprávným úchopem volantu může v některých případech řidič zaujmout špatnou polohu v sedačce, která může dramaticky změnit výhled z vozu a vést třeba k bolestem zad. Například při držení pouze levou rukou na vrcholu věnce volantu mívají řidiči sklony přenést váhu těla na pravý loket opřený do loketní opěrky. Celé tělo pak mají vyosené do boku a nevidí do zrcátek, z této pozice v případě krizové situace nedokáže řidič dostatečně rychle a efektivně zasáhnout a manévrovat vozem. Právě příliš uvolněná poloha za volantem je typická pro řidiče s dlouhou praxí.
Mezi časté chyby, které instruktoři při kurzech odhalují, patří také vyklánění se ze sedadla proti odstředivé síle při průjezdu zatáčkami. „To je špatně. V autě je nutné dobře sedět, třeba abyste včas vycítili, že se dostáváte do smyku. Důležité je auto pod sebou cítit, v sedačce musíte být opřeni zády a mít volné ruce,“ vysvětluje Jakub Michalovič.
Většina řidičů neumí využít na maximum brzdy. Na prostřední pedál se nerozpakujte vší silou dupnout, když je třeba.
Výčet nejčastějších prohřešků účastníků kurzů završuje šéfinstruktor mosteckého polygonu nedostatečným tlakem na brzdový pedál. „Zjišťujeme to při měření brzdné dráhy. Víme, na kolika metrech by vůz které značky a typu měl zastavit, většině našich žáků se to však nedaří. Jde přitom o velmi důležitý aspekt bezpečnosti. Zhruba devadesát procent řidičů v kritických situacích sice brzdový pedál rychle sešlápne, ale právě již bez potřebné intenzity. V brzdovém systému se tak nevytvoří největší možný tlak, čímž dochází k prodloužení brzdné dráhy. Následuje tak nevyhnutelně střet s překážkou,“ dodal.
Jak správně sedět za volantem vysvětluje expert na bezpečnost automobilů:
21. září 2010 |
