Náraz s malým přesazením (small overlap) začali provádět Američané systematicky v roce 2012. Náraz na roh, kterým se auta míjejí, totiž není nijak výjimečný. Tento druh nárazové zkoušky zahrnul do své metodiky americký pojišťovací institut pro bezpečnost silničního provozu (IIHS), ale třeba Volvo jej pro interní potřeby používá už přes dvacet let.
Crashtest Octavie první generace provedl švýcarský institut DTC, který se zabývá aktivní a pasivní bezpečností vozidel, nabízí vývojářské služby a analýzu nehod.
Je to vlastně druh čelního crashtestu. Ale hodně nepříjemný, jde na jednu z velmi zranitelných částí auta. V testu bourá auto čtvrtinou své šířky na straně řidiče do metr a půl vysoké pevné bariéry v rychlosti 64 km/h.
Zádrhel tohoto testu je v tom, že ve většině případů tvoří deformační zóna polovinu přídě okolo středu předku vozu. Když náraz zasáhne tuto oblast, zafungují bezpečnostní prvky jako bezpečnostní pásy a airbagy, a posádka je tak ochráněna.
Ale při zásahu s malým přesahem je to něco jiného, rohy nejsou chráněny deformačními zónami a síly jdou na kolo, nápravu a přepážku mezi motorem a kabinou. Není výjimečné, že je kolo zatlačeno až do prostoru, kde mají řidič se spolujezdcem nohy.
Náraz s malým přesahem je pro posádku nebezpečnější tím, že může dojít k masivní rotaci vozu kolem svislé osy. Ta způsobuje komplikovaný pohyb posádky vůči zádržným systémům, což může mít za následek jejich omezený účinek.
DTC crashtest octavie neokomentoval, ale na videu je vidět, že více než dvacet let konstrukčně staré auto nemá pevnost moderních vozů. Na záběrech je zřetelná deformace předního (A) sloupku, který patří obecně k nejpevnějším částem auta, a viditelné je také zvlnění střechy. Přední kolo pravděpodobně proniklo do prostoru pro nohy u řidiče.
