Podle úřadů je to největší svolávací akce v historii amerického automobilového průmyslu. A výzkumná společnost Valient Market Research odhaduje, že takto rozsáhlé svolávání aut bude firmu Takata a její zákazníky, tedy automobilky, stát čtyři až pět miliard dolarů, tedy v přepočtu 98 až 123 miliard korun.
Nafukovací systém potenciálně závadných airbagů společnosti Takata může explodovat a pak z něj do vozu vyletět části kovu. Vadné airbagy Takata jsou podle agentury AP po celém světě zodpovědné za minimálně šest úmrtí a více než stovku zranění. Ministr Foxx uvedl, že ve Spojených státech je se závadou spojováno minimálně pět úmrtí a řada zranění. „Naše práce neskončí, dokud nebudou všechny airbagy vyměněny,“ prohlásil.
Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) upozornil, že dosavadní vyšetřování přesnou příčinu problémů stále neodhalilo. Jedenáct automobilek už po celém světě od roku 2008 kvůli potížím s airbagy Takata svolalo do servisů přes 36 milionů vozů, z toho 17 milionů ve Spojených státech.
Největším zákazníkem Takaty je japonská automobilka Honda. Problémové vyvíječe plynu, které nafukují airbag, se mohou objevit také ve vozech značek Acura, Toyota, Lexus, Nissan, Infiniti, BMW, Chrysler, Dodge, Ram, Ford, Mazda, Mitsubishi, Pontiac, Saab a Subaru.
Americké úřady japonskou firmu podezřívají, že o problémech věděla už od roku 2004. V tom roce totiž Takatě nahlásila Honda neobvyklou nehodu modelu Accord z roku 2002, ve které se našly kovové úlomky patrony nafukovače. Takata pak podle dvou bývalých zaměstnanců, které dohledal New York Times, prováděla tajné testy rizikových vyvíječů plynu. Z padesáti testovaných kusů se prý u dvou projevila závada a nekontrolovaně explodovaly. Takata však po třech měsících testy ukončila a výsledky nechala skartovat.
Firma, která vyrábí asi pětinu airbagů používaných na světě, už v roce 2001 vyšetřovala varování svých inženýrů, podle kterých měly být problémy s výrobou v mexické továrně firmy. Potíže se měly týkat právě kvality svarů na patronách nafukovačů a také skladování dusičnanu amonného, který ve vlhkém prostředí nekontrolovaně vybuchuje. V roce 2006 dokonce došlo ve výrobně v mexické Monclově k sérii explozí. Fabrika byla poškozena a v domech v okolí rozbil výbuch okna. Podle zaměstnanců prý mohlo za explozi nesprávné skladování dusičnanu amonného.
