Když k němu přijdete zboku, marně hledáte volant, tohle auto je totiž postavené naopak. Velká prosvětlená kabina vypadá prostorně. Sedět ovšem úplně vpředu, s nohama za předními světly, by se asi nikomu moc nechtělo. Možná i proto futuristický renault do výroby nedoputoval.
Odvahu Renaultu, dovádějícího občas do výroby velmi netradiční auta, je nutno ocenit. Hledání cest, které nikam nevedou, není ovšem manýrou posledních desetiletí. Renaulty Avantime nebo Vel Satis mají neméně zajímavého a nekonvenčního předchůdce. A protože letos francouzská automobilka slaví třicet let Renaultu Espace, vytáhla z depozitáře prototyp 900.
"Devítistovka" je však o dost bláznivější. Architekturou se nepodobá snad ničemu. K jednoprostorové kabině přidali záď s motorem. Proporcemi tak zmate diváka úplně. Řidič sedí na opačném konci, než divák čeká, a příď je to, co vypadá jako záď. Za designem stojí Sergio Sartorelli z turínské karosárny Ghia.
Tvůrci si představovali, že by takové auto mohlo být ideálním taxíkem budoucnosti. V roce 2008 se tak Renault Projet 900, jak zní oficiální označení, dostal na pařížském autosalonu do expozice taxíků celého světa.
Pod kapotou měla devítistovka uložený unikát v podobě osmiválce objemu 1,7 litru, který vznikl spojením dvou motorů z Renaultu Dauphine. Prý s ním prototyp uměl uhánět až stočtyřicítkou.
Navíc má auto dlouhé 4,33 metru, tedy jako dnešní Renault Mégane, kraťounký rozvor. Velká kabina tak má přední dveře ještě před nápravou. Připomíná to řešení nákladních aut, autobusů nebo dodávek.
Renault postavil tři prototypy. Hnědý byl prvním z nich. Druhá evoluce si oblékla zelenou a řešila nejzásadnější problém devítistovky. Zvolená koncepce totiž nabídla posádce velkou kabinu, ale žádný prostor pro zavazadla. Druhý prototyp tak měl motor posunutý víc vpřed před zadní nápravu a za něj přidali konstruktéři kufr.
Existuje ještě bílý prototyp, který má o něco konvenčnější proporce. Kabina se totiž v zadní části protáhla a zadní okno splývavě klesá. O posledním prototypu už se dá říci, že má "jednoprostorovou" karoserii jako dnešní MPVčka.
Krabice na rodinuV Renaultu 900 můžeme vidět předchůdce dnešních MPVček, u jejichž zrodu byl právě Renault. Krabicovitý espace, vyvinutý Matrou, byl společně s Chryslerem Voyager první sériový rodinný velkoprostorák svého druhu. O velikost menším MPV zase pomohl na svět v devadesátých letech minulého století kulatý scénic. Pro úplnost dodejme, že asi úplně prvním velkoprostorovým osobákem byl americký Stout Scarab. Obrovité auto s motorem vzadu za kabinou z třicátých let 20. století. Pro labužníky ještě jedna perlička: Prototyp velkoprostorového auta pro rodinu postavil v roce 1964 také sovětský Moskvič. Jmenoval se nejprve PT, později NAMI-107 Vasilek a nechyběla mu řada progresivních řešení, jako vpředu napříč uložený motor, prostorový rám s uchycenými vnějšími plastovými panely a sedadla ze vstřikované polyuretanové pěny. Zajímavostí byly posuvné pedály. |
