Nejvíce čtenářů redakci upozornilo na nesmyslnost "polního" kruhového objezdu nedaleko Prahy mezi Mstěticemi a obcí Jirny. Na vrchol pomyslného žebříčku zbytečných objezdů toto dílo katapultovalo hlavně to, že je velmi nebezpečný, protože je vychýlený z osy silnice stranou. Někteří řidiči jej projíždějí napříč a hrozí tedy srážka s těmi, kteří se drží předpisů. Stavba navíc stojí v poli a žádná odbočka z objezdu nevede.
Favorit mezi nejzbytečnějšími kruhovými objezdy. Narazíte na něj na silnici 101 mezi obcemi Mstětice a Jirny. A dejte si pozor, auta po něm často jezdí v protisměru.
"Málem mě tam při výjezdu ve směru na Brandýs smetl kamion, který jel asi osmdesátkou. Vynořil se těsně přede mnou. Já jel poctivě dokola podle značení, ale řidič tiráku si s tím nelámal hlavu. Možná si chtěl něco dokázat," popsal jeden z řidičů svou zkušenost.
"Je to špatně udělané, objezd je vychýlen směrem k železniční vlečce, pravděpodobně v tom hrály roli pozemkové majetkové poměry. Není to šťastné. Ti, co to tam znají a projíždějí tam, to samozřejmě vezmou do protisměru – proč se tam mám točit, když vidím, že tam nikdo nejede," řekl iDNES.cz Michael Husinec, starosta obce Zeleneč, pod kterou Mstětice spadají.
Dopravní policie o tom podle něj ví a čas od času tam "chytá". Silnice je v majetku kraje. Objezd projektovala, stavěla a zaplatila firma Lettenmayer & Partner, která měla na přilehlých pozemcích stavět skladové haly. "Úřady schválily výstavbu skladového centra, majitel však musel nejdříve vybudovat infrastrukturu, tedy vodu, plyn, elektřinu a komunikaci. Tak si někdo ten objezd k projektu vymyslel, oni to určitě nechtěli," vysvětluje Husinec.
Proč se centrum nakonec nepostavilo, starosta neví. "V tomto stavu je to dva a půl roku. Na haly bylo vydáno územní rozhodnutí i stavební povolení. Objezd si vyžádal buď Středočeský kraj, nebo Brandýs nad Labem. Takhle samostatně tam však samozřejmě logiku nemá," dodal starosta.
Namísto zatáčky objezd
Dalším objezdem, které by řidiči nemilosrdně odstřelili, je olomoucký "kruhák" u prodejny Globus. Opět z něj nevede žádná odbočka, na místě by bohatě stačila zatáčka. Olomoucký magistrát tvrdí, že stavbu nezadalo město ani dopravní experti, ale investor. Podobné objezdy, jako je ten u Globusu, jsou v místě tři (více čtěte zde).
Dalším šampiónem, na který nás upozornilo nejvíce čtenářů, je nesmyslný kruhový objezd v olomoucké čtvrti Řepčín u prodejny Globus.
"V době vzniku obchodního centra to vypadalo, že v sousedství v nejbližší době vyrostou další komerční objekty, například velkoprodejny řetězců se sportovním vybavením nebo nábytkem. K tomu ale nakonec nedošlo," vysvětlil Marek Černý z odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu. Rozvojové plány s další výstavbou počítají, je tedy možné se do budoucna některý z objezdů využije.
Majitelem stavby u Globusu je sám obchodní řetězec, ale už delší dobu se vedou jednání o jejím převodu do majetku města. "Vlastníci Globusu chtěli mít jistotu, že při případném napojování dalších obchodních ploch do silniční sítě nebude nijak omezen přístup jejich zákazníků a svým způsobem si tak možná i chtěli pojistit možnost zasahovat do toho, co v jejich sousedství vznikne, třeba kvůli případné konkurenci," dodal Černý.
I cyklisté mají svůj "kruhák". Další je jak víko od kanálu
V Česku se najdou i další kuriozity. Jednou z nich je například kruhový objezd pro cyklisty poblíž Bryksovy ulice na Černém Mostě. Stojí na cyklostezce a žádná auta zde pochopitelně nejezdí.
Vzácnost. Kruhový objezd na cyklostezce blízko Bryksovy ulice na pražském Černém Mostě.
Objezd v Ostrově u Macochy. "Zlepšuje plynulost dopravy :-) jelikož tu jezdí 8 až 12 aut za hodinu," říká autor snímku.
Jinde sice auta jezdí, ale projede jich sotva několik za hodinu, například v Ostrově u Macochy na Blanensku. Jeho střed se dá snadno splést s větším víkem od kanálu. V malé obci napojuje dvě celkem opuštěné a téměř rovnoběžné boční ulice.
Nejabsurdnější "kruháče" podle čtenářů iDNES.cz |
Vznikl kolem roku 2005, když se v obci opravovala silnice s cyklostezkou. Kvůli dotacím muselo předchozí vedení vsi vyhovět řadě technických podmínek. "Podle nich nesmí být cyklostezka křižovaná silnicí. Kruhový objezd tam vznikl z tohoto důvodu," vysvětlil současný starosta Ondřej Hudec.
Místní si ovšem z úpravy provozu těžkou hlavu nedělají a kruhový objezd projíždějí středem, jako by ani nebyl. "Je pravda, že místní si na něj nezvykli. Drtivá většina řidičů ho projíždí skrz. Používá se, jenom když se tam potkají dvě auta. Místo je ale přehledné, takže problém z hlediska bezpečnosti to není," podotkl starosta. S podobou jednoho z nejmenších kruháčů v Česku je smířený (více čtěte zde).
A hned v několika městech včetně Prahy jsou kruhové objezdy tak malé, že po nich nemá šanci projet autobus nebo dokonce větší auto.
Ministr dopravy Zdeněk Žák nedávno řekl, že se v Česku staví kruhových objezdů příliš. V Česku je zhruba 1 500 kruhových křižovatek, podle některých názorů se z nich stala módní záležitost, kterou ocení stavební firmy, protože jim investor zaplatí víc než za klasickou křižovatku (více čtěte zde).
"Obecně považuji kruhové za velmi dobrý vynález, který zvýšil bezpečnost na mnoha kritických kříženích komunikacích. Dokazují to statistiky. Bohužel dojem ze stavebního řešení kazí například některé objezdy, které jsou navázány příliš blízko sebe, zabírají větší plochu a trochu komplikují dopravu ve městech," myslí si dopravní expert ČVUT Petr Moos.
Takto "funguje" například soustava třech libereckých objezdů, které místní trefně přeznívají Sněhulák. Najdeme je pod silnicí E422 za sjezdem na obchodní centrum Globus a Pavlovice. Jakmile se jeden zaplní, ucpou se i oba další a následně i všech šest příjezdových cest (více čtěte zde).
Nesmyslný kruhový objezd natočili před časem čtenáři ve Strakonicích:
