Obratný roadster Mazda MX-5 je legenda, kterou dnes japonská značka nabízí už ve třetí generaci. Mazda chtěla v osmdesátých letech postavit malý otevřený dvoumístný sporťáček ve stylu klasických britských otevřených aut.
A podařilo se jí to hned na první pokus. Hned první generace miaty, jak se Mazdě MX-5 mimo Evropu říká, se stala pojmem. Znalci vědí, že víc než inspirací byl Mazdě Lotus Elan. Možná je to jen pomluva, ale dodnes by se prý někde ve skladu v Hirošimě nějaký rozebraný elan našel...
Stanislav Karger má právě ji, první generaci u mazdologů označovanou NA, která se představila 9. února 1989 na autosalonu v Chicagu. "Je to jedna z vůbec prvních, která se objevila v Česku," říká o svém červeném kousku, který používá na normální každodenní ježdění.
Vitální pán, kterého byste ale na první pohled tipovali na nenápadné loudavé malé auto, se vůbec nerozpakuje šlápnout na plyn. "Rád se rozjedu svižně, ale abych jezdil rychle, to už pro mě není," říká a přišlápne na výjezdu ze zákruty plyn, aby se zadní kola, která pohání sto koní točivé šestnáctistovky, hezky sklouzla.
A dupnout na to, aby se od zadních kol zakouřilo, se taky nerozpakuje. Právě tohle jsou disciplíny, ve kterých Mazda MX5 dodnes exceluje. "Je to nejpropracovanější roadster," libuje si Karger. Ročně najezdí kolem dvaceti tisíc kilometrů, s MX5 asi polovinu z toho.
"Chtěl jsem si před deseti lety udělat radost," říká o mazdě, se kterou jezdí i v zimě. Je to klasický roadster klasické koncepce, střechu složíte i natáhnete jednou rukou z místa řidiče. Ten by ale neměl mít přes 185 centimetrů, přeci jen je malá nejen zvenku ale i zevnitř, dvoumetrový fotograf z ní čouhal přes čelní sklo.
