Jízda po široké dálnici se vlivem dopravní stavby během pár okamžiků dramaticky mění. Řidič ukolébán monotónním dálničním rytmem musí najednou řešit hned několik problémů najednou: správně najet do provizorních jízdních pruhů, sledovat náhradní dopravní značení a ještě k tomu pečlivě hlídat boky svého vozu. Protože vzdálenost ke svodidlům nebo k pneumatice vedle jedoucího kamionu se najednou nepočítá na metry, ale někdy jen na centimetry.
Německá společnost DEKRA neváhala rozbít hned několik aut, aby názorně ukázala, jaké následky může přinést ležérní přístup řidičů při průjezdu problematickým úsekem. Ty největší přináší hlavně střet s protijedoucím vozidlem při vyjetí z úzkého jízdního pruhu nebo přehlédnutí dopravního značení v místě, kde se dálnice zužuje.
Praktickému testu předcházel výzkum, který Dekra, zabývající se technickými kontrolami motorových vozidel, provedla mezi motoristy. Polovina z 1 700 dotázaných se v sousedství dálničních staveb necítí bezpečně, každý šestý má při průjezdu takovým místem strach. A jejich obavy nejsou bezdůvodné. Sedm procent dálničních nehod se podle Dekry stane právě v úseku, kde se dálnice opravuje.
Dvaadvacet metrů poslepu
Nepozornost stojí podle Dekry za většinou dálničních nehod. Hned v závěsu se drží přehnaná rychlost, vliv alkoholu a přehlédnutí auta ve zpětném zrcátku při změně jízdního pruhu. "Úzká místa na dálnici nepovolí řidiči žádnou odchylku, žádné rozptýlení, žádné ladění rádia a už vůbec ne psaní esemesek," říká vedoucí výzkumu dopravních nehod švýcarské pojišťovny AXA Winterthur Bettina Zahnd, která byla spolupořadatelem crash testu.
Právě tyto činnosti jsou podle pojišťovny častými příčinami katastrofálních následků, které nehody na zúžených místech dálnice mívají. "Mnozí zapomínají, že když řidič jen jedinou vteřinu při osmdesátikilometrové rychlosti nedává pozor, urazí poslepu dvaadvacet metrů," upozorňuje Bettina Zahnd.
Společný výzkum švýcarské a německé společnosti ukázal, že při značení dopravních omezení na dálnici panují mezi jednotlivými zeměmi rozdíly. V Německu například používají zpomalovací příčné čáry před místem, kde se silnice zužuje. Nepozorného řidiče, který na pruhy najede, tak v předstihu varují otřesy od podvozku.
Ve Švýcarsku jsou zase na pojízdných signálních tabulích hojně využívány tlumiče nárazu. Jak ukázal praktický test, právě takové tlumiče mohou nepozornému řidiči zachránit život.
Jörg Ahlgrimm, který se u Dekry specializuje na analýzu dopravních nehod, nabádá stavební firmy, aby v dotčených místech pokud možno oddělily jízdní pruhy mobilními svodidly a pravidelně kontrolovaly stav provizorního dopravního značení. Protože dezorientace řidiče v místě, kde je takové značení poškozené nebo nejednoznačné, může následně vést k fatální chybě.
Podle Ahlgrimma by pomohla také instalace zpomalovacích pruhů před zúženým úsekem, stejně tak instalace tlumičů nárazu na mobilních signálních tabulích.
Německá policie je ve střehu
Dopravní policie všech zemí se na úseky vedoucí dálničními stavbami s oblibou zaměřuje, protože předepsanou šedesáti nebo osmdsátikilomerovou rychlost tu řidiči často ignorují. Poté, co na německých dálnicích během tří let stoupla nehodovost o 200 %, rozhodla se německá policie zakročit i na zúžených místech dopravních staveb.
Právě tady se podle policejního mluvčího dortmundských policistů Wolfganga Wielanda odehraje každá šestá nehoda, což statisticky předčí i zjištění Dekry. Policie u našich západních sousedů se ale nesoustředí jen na prosté měření rychlosti, jak bývá obvyklé. Kontroluje také, zda konkrétní vozidlo není širší, než levý jízdní pruh, který bývá na zúžených místech určen jen pro auta do dvou metrů šířky.
Řidiči, kteří zapomenou k rozměrům svého vozu připočítat i zpětná zrcátka, dostanou pokutu 20 eur. Podle policejních statistik se do levého zúženého pruhu nevejde až 80 % aut, která tudy nevědomky projíždějí.
