Když se podíváte na libovolný katastrofický film, s ohledem na zemi vzniku máte téměř jistotu, že v něm hlavní roli budou hrát Spojené státy. Americká Národní rada pro vědu a techniku (NSTC) s tím počítá i ve skutečnosti a aktualizovala dokument, ve kterém nastiňuje scénář v případě kolize s jiným vesmírným tělesem. Ve spolupráci s několika dalšími institucemi publikovala dvacetistránkový strategický plán (PDF).
„Lidstvo již disponuje schopnostmi a technologiemi, které by nám byly při hrozící srážce užitečné. Náš plán a mezinárodní spolupráce podstatně zvýší naděje na přežití v případě ohrožení Země,“ říká důstojník planetární obrany NASA Lindley Johnson. A co přesně bychom podle dokumentu měli dělat?
Prevence Hlavní zbraní jsou informace
Podstatná část dokumentu se zaměřuje na detekci planetek. Když si to povíme na rovinu, nejsme na tom zcela dobře. Jen letos nás překvapily dva menší meteoroidy. Oba sice byly menší než 140 metrů, což je stanovená hranice nebezpečnosti, ale dozvěděli jsme se o nich jen chvíli před tím, než byly v naší bezprostřední blízkosti. Pokud se chceme s případnou srážkou vypořádat, musíme o ní dopředu vědět.
Zemi minul asteroid, o kterém vědci ještě před týdnem nevěděli |
„Podle našeho loňského reportu detekuje současná technologie v horizontu patnácti let méně než polovinu 140metrových objektů,“ přiznávají autoři dokumentu (na ty, o kterých víme, se můžete podívat zde).
V prvních kapitolách proto načrtávají, jak bychom je mohli s dostatečným předstihem nalézt a zároveň předvídat jejich dráhu i dopad. NSTC vyzývá všechny vesmírné agentury, aby se co nejvíce podílely na aktivním vyhledávání planetek a informací o těch, které již máme v hledáčku. Tak, aby se modrá linie na následujícím grafu dostala co nejvýše.
Horizontální osa zachycuje velikost planetek, vertikální jejich počet. Červená linie značí předpokládaný počet planetek, modrá vyjadřuje procentuálně ty, o kterých víme.
Již nyní víme o několika planetkách, které mohou znamenat pro Zemi ohrožení. Asi nejznámějším je téměř půlkilometrový asteroid Bennu, který by mohl do Země narazit kolem roku 2135. Případná exploze planetky, ke které míří sonda OSIRIS-REx, by byla zhruba dvacetkrát větší než test nejsilnější nukleární zbraně Car bomby. Když už o asteroidu víme, co si s ním počít?
Úder Náraz, odklon nebo atomovka
Dokument počítá spíše s nárazem menšího meteoroidu v řádech desítek až stovek metrů. Takový dopad by případnou apokalypsu jako kilometroví obři nezpůsobil, zato je mnohem pravděpodobnější. Navíc jsme se před pěti lety přesvědčili, že i když nedopadne v celku na zemský povrch, může napáchat velké škody. Nad ruským Čeljabinskem explodoval při průletu atmosférou dvacetimetrový meteoroid, tlaková vlna zranila stovky lidí a vysklila okna na tisících budov.
Odkud přiletěl čeljabinský meteorit? |
V případě předpokládaného dopadu do zabydlené oblasti je třeba jednat, možností je několik. Jednou z nejpreferovanějších je kinetické přesměrování. V takovém případě bychom vypustili stroj, který by do planetky řízeně narazil a pokusil se ji vychýlit z kurzu. Podobný kousek si chce NASA vyzkoušet za pár let v misi DART. Stroj s autonomním řízením má do vyhlédnutého 130metrového asteroidu narazit rychlostí 6 km/s, střet je naplánován na říjen 2022.
Předpokládaný rozsah škod při dopadu 30m meteoroidu do New Yorku.
Z druhé možnosti by měl radost Michael Bay (americký režisér libující si v explozích, pozn. red.) Jakmile by se větší planetka dostala do blízkosti Země, vypustili bychom raketu s nukleární hlavicí. Neslyšný jaderný výbuch by měl v případě úspěchu asteroid vychýlit z kolizního kurzu, případně ho roztříštit na menší kusy, které by již nebyly tak nebezpečné.
Třetí možností pro menší meteoroidy v řádech desítek metrů je velká raketa či satelit. Stroj by fungoval jako gravitační tahač a změnil kurz planetky. Což není tak jednoduché jako „obyčejný náraz“, protože se asteroidy řítí řádově v jednotkách až desítkách kilometrů za sekundu.
Dinosaury zabil meteorit, na výsluní je vynesly sopky |
Na možných scénářích a vyhodnocování jejich efektivity a reálnosti bude nadále spolupracovat americké ministerstvo obrany s NASA a Národní správou jaderné bezpečnosti. Že chtějí USA hrát v případné záchraně Země prim, dokládá i to, že v plánu výslovně píšou „o nutné mezinárodní spolupráci pod vedením Spojených států“.
V závěru počítají autoři s nejhorším a nastiňují záchranné a evakuační akce, jak o hrozbě informovat a jak minimalizovat škody. Program počítá s ročními výdaji kolem 150 milionů dolarů (3,3 miliardy korun), ale nikoli s Brucem Willisem. „Astronauti v záchranné misi patří do filmu. Všechny naše scénáře počítají s automatizovanými stroji,“ řekl důstojník Johnson. Dokument navazuje na plán z roku 2016, na který se můžete podívat zde.
Nenašli byste v něm však jednu z dalších skloňovaných možností, kterou je výkonný laser. Jeho paprsek by se mohl namířit na povrch planetky, ze kterého by se začaly odpařovat částice a mohly tak změnit kolizní kurz se Zemí. Prototypy se již testují například ve Velké Británii.
Vědci však k této možnosti přistupují váhavě, protože technologie by se sice mohla využít i k likvidaci vesmírného smetí, ale i jako zbraň. To by mohlo vyřešit například jeho umístění na odvrácené straně Měsíce. Ale to už jsme v daleké budoucnosti.
Simulace Vyzkoušejte si dopad planetky
Simulaci dopadu meteoroidu či planetky na Zemi si můžete vyzkoušet sami. Stačí zadat parametry a vygenerovat následky dopadu. Ukázkově jsme zadali, co by se stalo v případě, že by planetka Bennu dopadla do Česka.
- Průměr: 490 m
- Hustota: 1260 kg/m³
- Rychlost: 13 km/s
- Úhel: Neznámý, ovšem ovlivňuje podstatně pouze kráter
Planetka by se začala rozpadat ve výšce kolem 73 kilometrů. Rychlost projektilového deště by se snížila jen lehce na 12 km/s a úlomky by dopadly na plochu 1 km². Dopad by při úhlu 45° zanechal kráter hluboký půl kilometru. Vzhledem k relativně nízké rychlosti by nás neohrozila termální radiace, zato by se země v blízkosti dopadu zatřásla o magnitudu sedm. Tlaková vlna by tříštila okna 120 km daleko.
Při změnách různých parametrů můžete sledovat, jak se mění následky včetně ovlivnění délky dne či velikosti tsunami. Přejeme příjemnou apokalyptickou zábavu.
