Při nedávné debatě před prezidentskými volbami rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek vtipkoval, že ho kamarádi přemlouvali, aby se také ucházel o post hlavy státu. On jejich přání nevyslyšel, protože sám sebe považuje za slabého kandidáta.
O vstup do vysoké politiky ale zájem má. Jedná teď s několika politickými stranami, aby podpořily jeho kandidaturu pro podzimní volby do Senátu.
„Zatím nechci být konkrétní, ale z mých názorů je celkem jasné, že půjde o strany, které jsou na politickém spektru od středu doprava. Zároveň bude záležet ještě na celostátní domluvě jednotlivých stran o jejich společném postupu do senátních voleb,“ podotkl Mikuláš Bek s tím, že jednání potrvají ještě několik týdnů.
V případě volebního úspěchu se po Jiřím Zlatuškovi (dříve ANO) a Petru Fialovi (ODS) stane třetím rektorem Masarykovy univerzity v řadě, který zamíří do vysoké politiky.
V této chvíli se ústavní změny dělat nemají, míní Bek
Popudem pro Beka byly snahy o změnu ústavy z poslední doby, například návrh hnutí ANO a SPD na zrušení Senátu nebo zavedení všeobecného referenda.
Brněnští rektoři v politice
|
„Neustále přibývá různých nápadů na významné ústavní změny a Senát bude v ústavním vývoji hrát důležitou roli. Domnívám se, že ve chvíli, kdy je česká společnost zřetelně polarizovaná a názorové proudy jsou hodně vyrovnané, se velké ústavní změny dělat nemají,“ zdůvodnil Bek svou politickou ambici. „Jako rektor jsem se navíc v posledních týdnech výrazně vyjadřoval ke společenským a veřejným tématům a rád bych pokračoval ve veřejném angažmá i po skončení rektorského mandátu,“ doplnil.
Ten mu končí v srpnu 2019. Vzhledem k tomu, že teď je v čele Masarykovy univerzity podruhé, znovu už obhajovat nemůže. Senátní volby se však konají už letos v říjnu. Pokud by tedy zvítězil, chtěl by volbu nového rektora posunout, aby už při vstupu do politiky věděl, kdo jej na univerzitě nahradí.
Kandidovat se chystá v obvodu číslo 59 Brno-město. Tedy ve stejném, který před šesti lety do Senátu vyslal bývalou ústavní soudkyni Elišku Wagnerovou (za Zelené) a v němž o senátorské křeslo hodlá v barvách ODS bojovat Roman Horký, hudebník ze skupiny Kamelot.
Wagnerová už však obhajobu neplánuje. Právě to je pro Beka dalším důvodem, proč o kandidatuře začal vážně uvažovat. Proti ní by podle svých slov do voleb nešel.
Rozhodně bych ho podpořila, oznámila Wagnerová
Z jakého důvodu devětašedesátiletá senátorka už nechce obhajovat mandát, v pondělí nechtěla komentovat. „Prostě kandidovat nebudu. Tečka. Pokud by se ale o křeslo ucházel rektor Bek, bylo by to báječné. Rozhodně bych ho podpořila,“ poznamenala Wagnerová.
A právě to by mohlo Bekovi výrazně pomoct. „Určitě zacílí na stejné voličské skupiny. Dá se tedy očekávat, že s paní senátorkou Wagnerovou bude o podpoře mluvit. V momentě, kdy ona řekne, že právě on je její nástupce, a voliči tak mohou očekávat kontinuitu, zapůsobí to,“ myslí si politolog Jan Kubáček.
Od Beka mimo jiné očekává, že bude v Senátu prosazovat chytré investice do Brna jakožto „českého Silicon Valley“ a i nadále vystupovat proti prezidentu Miloši Zemanovi. „V Brně na to lidé slyší, což ukázaly i poslední volby,“ odkázal Kubáček k tomu, že ve druhém kole prezidentských voleb Zeman v souboji s Jiřím Drahošem v Brně jednoznačně prohrál.
Bekovy spory se současným prezidentem mají dlouhodobější charakter. V roce 2013 jej nevpustil na akademickou půdu, protože jeho návštěvu považoval za předvolební kampaň. Ten jej pak nepozval na předávání státních vyznamenání 28. října na Pražský hrad. O rok později se na protest přestali slavnostního ceremoniálu účastnit i ostatní rektoři.
Nedávno Bek odmítl post ministra školství v menšinové vládě Andreje Babiše (ANO). Zdůvodňoval to tím, že dokud je rektorem, nebude se ve výkonné moci angažovat.
