Mapa byla původně určena pro prodejní síň aukčního domu Christie’s v Londýně, který její prodejní cenu odhadl na 800 tisíc až 1,2 milionu dolarů, tedy 17,6 až 26,4 milionu korun.
Na první pohled to byl exkluzivní exemplář. „Podlomily se mi nohy. Je to nepochybně nález mé kariéry,“ řekl Julian Wilson, specialista na knihy a rukopisy v aukční síni Christie’s v Londýně, když se na kopii mapy poprvé podíval.
Originální mapu v roce 1507 nakreslil německý kartograf Martin Waldseemüller, který pracoval u vévody z Lorraine. Byla tištěná a určená k nalepení na globus a byla vydána jako dřevořez, takže existuje několik originálů, jejichž počet se však nyní už nedá zjistit.
Měla odrážet poznatky florentského průzkumníka Ameriga Vespucciho, který v letech 1497-1504 přeplul Atlantik a stal se prvním člověkem, jenž identifikoval nový kontinent na západní polokouli. Je to tedy první mapa, která označuje Nový svět za Ameriku.
Ovšem obchodníkovi se vzácnými mapami v San Diegu, Alexu Clausenimu, se na objevené kopii něco nezdálo, tak ji porovnal ve vysokém rozlišení s ostatními známými kopiemi.
„Udělali jsme důkladnou analýzu a našli důkaz, že fotografie skutečného tisku byla použita k vytvoření fotomechanické reprodukce,“ tvrdí odborníci z oddělení pro dražby knih a rukopisů.
Spolupracuje s nimi i český expert Michal Peichl. Rodák z Telče se po ukončení studií oboru restaurování uměleckých děl na papíře na VŠVU v Bratislavě přestěhoval do USA a od roku 2004 restauruje pro soukromé galerie, sběratele i instituční sbírky. Momentálně žije s rodinou v texaském Houstonu.
Zbytky lepidla, které byly přetištěné barvou.
„Našel jsem na jednom místě zbytek lepidla z vazby, který je přetištěn, což znamená, že mapa byla tisknuta až poté, co byl starý papír sejmut z vazby,“ popisuje nález český expert poté, co zkoumal exemplář mapy, jež byla nalezena přilepená na vazbě staré knihy.
Na obrázku najdete zbytky lepidla, které byly přetištěné barvou. To by se při originálním tisku nemohlo stát. V podstatě to zřejmě znamená, že někdo použil starý papír k tomu, aby na něj natiskl kopii staré mapy tak, aby vypadala věrohodněji.
Odborníci měli také pochybnosti o papíru, zdál se jim poněkud tenký. „Papír se skutečně jevil jako dost starý. Ale zdálo se nám, že mapa byla natisknuta jiným způsobem, než se to dělalo v minulosti. Navíc pod mikroskopem obsahovala drobné chyby, které by se při dobovém tisku nemohly stát,“ vysvětloval.
Další odborník, Nick Wilding, našel ještě jednu stopu – bílou čáru na nové mapě patřící aukčnímu domu Christie´s. Ta odpovídá místu v autentickém tisku mapy, která je nyní k vidění v knihovně Jamese Forda Bella na Minnesotské univerzitě v Minneapolis.
Jenže kdyby byla dražena původní pravá mapa, která by byla tištěná přímo z původního dřevěného bloku, neopakovala by se vada, která je znatelná v papíru mapy, která byla evidentně použita jako předloha k falzifikátu. Toto byl jeden z důkazů, že mapa nabízená v Christie´s je nejspíš reprodukcí mapy z knihovny Jamese Forda Bella.
Se svými obavami se svěřili síni Christie´s, a ta mapu raději vyřadila z aukce. „Mapa byla exportována do USA v rámci předaukční výstavy, a jelikož v té době jsme informovali Christie´s o našem podezření, převezli ji do Minneapolis k porovnání s tamním exemplářem,“ vysvětluje Peichel.
„Donedávna se vědělo o čtyřech exemplářích mapy, například v James Ford Bell Library, v Offenburgu a starší exemplář v Christie´s. My se domníváme, že nejen ta nová v Christie´s je padělek, ale zřejmě i exemplář v bavorské knihovně s největší pravděpodobností je na tom stejně,“ říká Michal Peichel.
Verze mapy Waldseemüller v Mnichově v Bavorské státní knihovně také obsahuje bílou čáru, zatímco dvě další kopie mapy ji postrádají. Bavorská knihovna uvedla, že na základě informací o možnosti podvrhu nyní přezkoumá pravost svého exempláře.
