„Z předchozích zkušeností s minulými cvičeními máme důvod se domnívat, že by se připravovaných manévrů mohlo účastnit daleko víc vojáků, než je oficiálně oznámený počet,“ uvedl Stoltenberg po čtvrteční schůzce Rady NATO-Rusko na úrovni velvyslanců v Bruselu.
Přesné počty, které ruská strana předložila, neuvedl. Podotkl pouze, že Rusové předložili konkrétní počty lodí a letadel, které do cvičení chtějí nasadit, a podle ruských podkladů počty nepřesáhnou parametry pro pozvání pozorovatelské mise dané Vídeňským dokumentem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Počet vojáků by v takovém případě nepřesahoval 13 tisíc.
Válečné hry Východu a Západu. Ruské jsou daleko větší |
Při posledním cvičení Západ 2013 ale Rusko na své západní hranici testovalo nasaditelnost 90 tisíc vojáků. Podobně tomu bylo i čtyři roky předtím, kdy manévry Západ 2009 končily simulací jaderného útoku na Polsko.
Spojenci i analytici předpokládají, že se do cvičení ve druhé polovině září na západě Ruska poblíž hranic s Polskem, Litvou a Lotyšskem i tentokrát může zapojit 80 až 100 tisíc ruských a běloruských vojáků.
Aliance ruskou stranu vyzvala, aby umožnila přítomnost pozorovatelů na cvičení. „Budeme samozřejmě cvičení Zapad pozorně sledovat, pokud půjde o cvičení podléhající podle Vídeňského dokumentu kontrole a transparentnosti, pak budeme součástí,“ uvedl Stoltenberg.
Strategické cvičení má být podle dřívějších proklamací ruských představitelů nejdůležitější společnou vojenskou akci obou zemí v letošním roce. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu počátkem roku prohlásil, že Rusko tím reaguje na zvýšenou aktivitu NATO u hranic konfederačního rusko-běloruského uskupení zvaného Svazový stát.
Nejdůležitější vojenská cvičení NATO jako celku, jednotlivých zemí Aliance a Ruska v letech 2013 a 2014. Srovnávány jsou počty nasazených sil.
Podle takzvaného Vídeňského dokumentu platí, že členské státy OBSE musí ostatní signatářské země informovat o cvičení 42 dní předem, pokud počet vojáků zapojených do cvičení přesáhne devět tisíc. Pokud se cvičení účastní víc jak 13 tisíc vojáků, musí být na manévry pozváni pozorovatelé. Zatímco Aliance i přes napjaté vztahy ruské pozorovatele na velké manévry zve, Moskva to v posledních letech od anexe Krymu a zhoršení vztahů odmítala.
Aliance ve čtvrtek Rusku na oplátku poskytla informace cvičení „Trident Javelin“, které připravuje na listopad a má prověřit velitelské struktury NATO. Bude předcházet velkému cvičení „Trident Juncture“, které otestuje Síly rychlé reakce a podle Stoltenberga se do něj v Norsku zapojí až 35 tisíc vojáků.
Ani Rusko oficiálně zatím nezveřejnilo, kolik vojáků se do cvičení zapojí. Běloruský ministr obrany Andrej Ravkov nedávno nastínil, že půjde zhruba o tři tisíce ruských vojáků, 280 kusů techniky a 25 letounů.
Podle ruského vyslance při NATO Alexandra Gruška by Rusko a Bělorusko mohlo alianční pozorovatele na cvičení přizvat. „Jedná se o první fázi získávání povědomí o těchto cvičeních. Ministerstvo obrany uspořádá podobnou instruktáž v OBSE a širší brífink v Moskvě před samotným cvičením,“ citovala ruského velvyslance po schůzce v Bruselu agentura Tass. Rusko podle něj chce zabránit spekulacím.
Rada NATO-RuskoZaložena v roce 2002. V rámci ní spolu členské státy Aliance a Rusko spolupracují jako rovní partneři. Rada tak slouží jako nástroj pro konzultace, spolupráci, společné rozhodování a společné akce. Všechna rozhodnutí jsou přijímána konsenzuálně. Schůzkám předsedá generální tajemník NATO a účastní se jich zástupci všech 28 aliančních států a Ruska. Rada se do ruské anexe Krymu scházela na úrovni vyslanců a vojenských zástupců prakticky jednou měsíčně, dvakrát ročně pak na úrovni ministrů zahraničí a obrany a náčelníků štábů. Činnost Rady NATO-Rusko byla poprvé přerušena po vojenské intervenci Ruska v Gruzii v srpnu 2008, obnovena byla v březnu 2009. Rada NATO-Rusko nahradila dřívější fórum pro konzultace a spolupráci - Stálou společnou radu Rusko-NATO (PJC), která byla vytvořena v roce 1997. |
Zároveň Gruško ale obvinil Alianci, že posilováním vojenské přítomnosti na své východní hranici ohrožuje stabilitu v celém regionu. „Můžeme konstatovat, že jde o strategii přibližování vojenské infrastruktury NATO blíže k našim hranicím,“ prohlásil. Akce NATO jsou podle něj zaměřeny na podporu ukrajinského režimu, aby i nadále mohl válčit na Donbasu.
Na Ukrajině se neshodneme
Právě situace na Ukrajině patřila k dalším tématům čtvrteční schůzky mezi Ruskem a NATO, která se konala popáté od roku 2014, kdy NATO kvůli anexi Krymu pozastavilo s Ruskem veškerou spolupráci.
„Ohledně Ukrajiny budou mít spojenci z NATO a Rusko i nadále zásadní neshody. Krymský problém a konflikt na východě Ukrajiny zůstávají jasnými body sváru,“ konstatoval Stoltenberg.
Znovu zopakoval, že bezpečnostní situace na východě Ukrajiny je i nadále důvodem k hlubokému znepokojení a že i navzdory dohodám dosud nebyly staženy z oblasti konfliktu těžké zbraně. „Dohody z Minsku poskytují nejlepší šanci na řešení konfliktu, ale musí být provedeny,“ řekl.
Západ Rusko opakovaně vyzývá, aby stáhlo tisíce svých vojáků z Ukrajiny. NATO obviňuje Moskvu z přímé podpory separatistů a dodávek zbraní i sil. Rusko odmítá jakékoli zapojení a říká, že konflikt je občanskou válkou.
„Dialog může být obtížný, ale je také obzvláště důležité, aby i v dobách zvýšeného napětí, jako dnes, zůstaly komunikační kanály otevřené,“ dodal ale Stoltenberg a označil schůzku za jinak konstruktivní a věcnou.
A to i ohledně snah snížit rizika a zvýšit transparentnost ve vzájemných vztazích, například v souvislosti s chováním ruských vojenských pilotů vůči aliančním plavidlům a letadlům především na Baltu.
Aliance tlačí na Moskvu, aby ruští letci dodržovali pravidla - předkládali letové plány, měli zapnuté automatické odpovídače a komunikovali s řízením letového provozu. Kreml ale obvinění odmítá s tím, že všechny ruské lety na Baltem jsou v přísném souladu s mezinárodními předpisy.
Spory ohledně vojenských aktivit v oblasti v posledních týdnech navenek gradují. V červnu ruský letoun startoval k americkému bombardéru B-52, který se nad Baltem zapojil do cvičení (psali jsme v článku zde).
Předtím se ruská stíhačka Su-27 nad Baltským mořem přiblížila na pouhých pět stop (asi 1,5 metru) k americkému letounu Boeing RC-135. A počátkem května v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem ruská stíhačka proletěla šest metrů od amerického hlídkového stroje Poseidon.
Moskvu zase pobouřilo, když k dopravnímu letounu s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu vystartoval alianční pohotovostní stroj F-16 (o incidentu jsme psali zde).
