„Léta tam stál, stojí tam dál. Pivovar u cesty, každý ho znal. Léta tam stál, stát bude dál. Ten, kdo zná Jarošov, zná pivovar.“
První sloka hitu kapely Argema z roku 1994 mohla od lidí v uherskohradišťské části Jarošov znít v posledních letech jen z nostalgie. Pivo se zde přestalo vařit na konci roku 1997, areál pivovaru s typickými vysokými komíny od té doby chátrá.
V posledních dnech už si ale zdejší milovníci piva opět můžou vesele zpívat i refrén: „Bíla pěna, láhev orosená. Chmelový nektar já znám. Jen jsem to zkusil a jednou se napil. Od těch dob žízeň mám.“
Jen pár set metrů odsud, v budově na Pivovarské ulici, kde kdysi vznikaly slavné dětské jídelní židličky firmy TON, totiž právě odstartovala výroba Jarošovského piva.
„Společnost Heineken má chráněný nápis JP s typickým panáčkem, to používat nemůžeme. Ale pivo vyrábíme v Jarošově, máme nárok na místní označení produktu,“ vysvětluje ředitel Miroslav Harašta, kterému se tak po Znojmě podařilo otevřít druhý regionální pivovar.
Do supermarketů jít nechtějí
Ten jarošovský se zatím rozjíždí, aktuálně dokáže uvařit maximálně 4 800 hektolitrů piva za rok, ale přichystaný je na víc než čtyřnásobek, čehož chce Harašta dosáhnout do pěti let.
Historie Jarošovského pivovaruPivo začal vařit v roce 1688. Od roku 1869 patřil majiteli realit Salomonu Braunovi. Jeho rod si vlastnictví podržel tři generace. Po válce zachránili výrobu zaměstnanci a podnik fungoval dál. Po roce 1989 byl součástí firmy Pivovary a sodovkárny Brno. Pivovar v roce 1994 proslavila píseň skupiny Argema, která bodovala v hitparádách. Krátce nato se podnik dostal do vysoké ztráty. Velkým pivovarům konkuroval do roku 1997, po povodních jej nadnárodní pivovary Heineken uzavřely. Chátrající areál koupil v roce 2013 od pivovarů Heineken místní podnikatel Radislav Vymyslický, plánuje sem přesunout část výroby výtahů, o využití areálu má zájem i město. Heineken při prodeji budoucí výrobu i prodej jiného piva v areálu zakázal. |
„V současné době zaměstnáváme čtyři zaměstnance. Předpokládám, že letos se tým rozroste na sedm, finální stav je kolem patnácti zaměstnanců,“ uvažuje.
Většinu piva by měl pivovar prodávat v sudech, nabízí ho ale i ve skleněných lahvích o objemu 0,75 litru, PET lahvích o objemu litr a 1,5 litru i malých soudcích.
První várka piva už je k dostání přímo v pivovaru, v pivotékách na Hradišťsku a Zlínsku i v několika místních hospodách.
„Ale jsme na začátku, teprve pivo začneme aktivně nabízet do místních gastronomických provozoven. Chceme vytvořit protiváhu národním značkám,“ poznamenal ředitel, podle něhož by Jarošovské pivo nemělo být k dostání v supermarketech, zvažují jen spolupráci s velkoobchodem Makro.
První speciál představí před Velikonocemi
Sládkem je Jan Vasil, který už pivo vařil v několika pivovarech včetně toho uherskobrodského. Při vymýšlení receptur byl neocenitelným pomocníkem bývalý jarošovský sládek Josef Brauner, na dřívější produkci místního pivovaru totiž chtějí navázat.
„Jednou z klíčových surovin je voda, máme ji z vlastního vrtu a nijak ji neupravujeme. Zkušební várky jsme vařili ve Znojmě, kde je voda odlišná, teď jsme proto museli řešit úpravu receptur podle místní vody,“ přiznal Harašta.
Celoročně bude k dostání deseti-, jedenácti-, dvanácti- a čtrnáctistupňové pivo. Každé dva měsíce navíc pivovar přijde s některým z pivních speciálů: tím prvním bude na Velikonoce polotmavá třináctka.
Na plánovaných akcích Jarošovského pivovaru by mohl znít i zmíněný hit Argemy.
„Rádi bychom s kapelou spolupracovali a využívali tuto písničku k propagaci naší značky. Velmi intenzivně na tom pracujeme,“ podotkl šéf Harašta.
Samotný areál bývalého pivovaru zatím leží ladem, od firmy Heineken jej před čtyřmi lety koupil místní podnikatel Radislav Vymyslický, jenž má v sousedství firmu na výtahy (více zde).
„Část chce využívat, v části má být občanská vybavenost. Nám jde o zpřístupnění tamní cesty veřejnosti. To vše by měl řešit nový územní plán města, který vznikne během dvou let,“ uvedl starosta Stanislav Blaha.
Podívejte se na dávný videoklip kapely Argema k písni Jarošovský pivovar:
