V obchodním centru Quadrio se v úterý po obědě tvořily fronty. Špalíry nedočkavých lidí museli hlídat a usměrňovat muži z ochranky.
Co to je? Slevová akce? Propagace nějakého nového a zajímavého výrobku?
Ne, to jenom sportovní příznivci chtěli osobně pozdravit a nechat si podepsat hrdiny z olympiády v Riu.
Krpálka „sprdla“ manželkaZlatý judista Lukáš Krpálek je doma delší dobu, už ho vítaly davy v olympijském parku Rio-Lipno. Přesto se úterní akce zúčastnil také. „Byl to náročný týden. Manželka mě sprdla, že pořád telefonuju,“ usmál se čerstvý otec Krpálek. „Doufám, že se to uklidní, chci se věnovat rodině. Ale to přivítání na Lipně bylo něco nádherného.“ S Krpálkem v první vlně přiletěli také bronzoví Jiří Prskavec a Ondřej Synek. Tenisté kvůli přípravám na grandslamové US Open zůstali v Americe, jen se přesunuli z kontinentu na kontinent.  |
I když Barboru Špotákovou bolela ruka možná víc než při bronzovém hodu, která vybojovala po dvou olympijských zlatech třetí medaili, vydržela rozdávat autogramy docela dlouho.
„Je to hodně náročné,“ odfrkla si oštěpařská máma Špotáková při rozhovoru s novináři. „Přes dvacet hodin jsem byla na cestě, teď jsme museli rovnou sem. Já jsem stihla jet ještě domů. Ale když přijedu po čtrnácti dnech domů, tam mě Janeček vidí a já řeknu, že jedu zase pryč, tak je to šílený,“ popisovala krátké přivítání se synem. „Je to náročné, jsme hodně hodně unavení. Ale podpora fanoušků je příjemná.“
Kromě toho jí mohly dodávat trochu optimismu ve chvilkách vyčerpání růžové brýle, které měla zvednuté ve vlasech.
Češi letěli z Ria de Janeiro domů rozdělení na tři části. Jako první přistála v sedm hodin na kbelském letišti v Praze právě Špotáková.
Druhá část více než stočlenné české výpravy měla cíl na ruzyňském letišti Václava Havla a třetí speciál přistál na ploše armádního letiště v Kbelích s výrazným zpožděním.
Původní čas příletu stroje, na jehož palubě byli také stříbrný biker Jaroslav Kulhavý a rychlostní kanoisté v čele se stříbrným a bronzovým medailistou Josefem Dostálem, se posunul zhruba o tři hodiny. K tomu se ještě musí připočíst zhruba desetihodinové čekání na odlet. Pak následoval přesun do centra Prahy.
„Máme slabší chvilku. Ale není to kvůli oslavám, ale kvůli dlouhému letu,“ omlouval svůj poněkud unylý projev obrovitý Dostál.
Za pultem, kde se ještě před chvíli sportovci podepisovali, si při tiskové konferenci fanoušci všech generací fotili a nahrávali. Někteří vystoupali na připravené stupně vítězů, aby lépe viděli. Až se skoro hlavami dotýkali „Zátopkových nohou“, známé instalace Davida Černého.
Úvodního slova se ujal Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru. „Když jsme do Ria odjížděli, tak jsme moc nevěděli, do čeho jdeme. Spousta z nás byla v Riu poprvé, olympiáda se poprvé konala v Jižní Americe. Ale z organizačního i sportovního hlediska ji hodnotíme jako povedenou. Co se zisku medailí týče, tak jsme si udrželi pozice, i když naše výprava měla méně členů.“
Pak zavtipkoval, když mluvil o bývalém kanoistovi a šéfovi olympijské mise Martinu Doktorovi. „Není tady, tak ho můžeme trochu pomluvit,“ řekl Kejval a pak vážně dodal: „Osvědčil se.“
Oštěpařka Špotáková, která zažila už čtyři olympijské hry, pak spustila potlesk, čímž chtěla pochvalu pro Doktora ještě umocnit. „Z tohoto pohledu to byla nejlepší olympiáda. Vládla bezvadná atmosféra.“
V duchu soudržného hesla, kterého se v Riu všichni svorně drželi, pak úspěšní olympionici ještě jednou poděkovali fanouškům.
„Jsme jeden tým!“
