Ústí dlouhá léta patří filmařům. Promítal se tu i první zvukový snímek

Ústí nad Labem a svět kinematografie k sobě patří už dlouhá léta. Diváci tam mohli jako první v Československu vidět ozvučený film, a to 26. dubna 1929 v kině Alhambra na Střekově. A město si často vybírají i filmaři jako lokalitu pro natáčení.

V Ústí nad Labem se například odehrává film podle předlohy Vladimíra Párala Milenci a vrazi, jednu z hlavních roli si v něm zahrál Jiří Langmajer. | foto: ČT

Jedním z nejstarších filmů, který tu vznikal, je krimi drama Páté oddělení z roku 1960. „Ve filmu je zachycená i jízda tramvají,“ upozorňuje Vladimír Kaiser, ředitel ústeckého archivu. Tramvaje v Ústí jezdily až do roku 1970.

Filmová místa

Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy.

V Soukromé vichřici, komedii Hynka Bočana z roku 1967, si Kaiser málem zahrál. „Před naším domem jsem nastupoval do tramvaje. Ješitně bych si řekl, že jsem v Soukromé vichřici hrál, ale ten záběr nepoužili,“ usmívá se.

Snímek vznikl podle románu Vladimíra Párala, který dlouhá léta pracoval ve Spolchemii. Právě tam zasadil i děj svého díla.

Milion od města na Milence a vrahy

Kromě Soukromé vichřice se v Ústí odehrává i další Páralův román Milenci a vrazi, který roku 2004 zfilmoval Viktor Polesný. Snímek tu opět také vznikal, město věnovalo na jeho natáčení milion korun a posléze se ve zdejším biografu Hraničář odehrála i jeho premiéra.

Reakce publika ale byly nevalné a Kaiser, který tehdy pro film dělal poradce, ho dokonce ani neviděl celý. Z premiéry utekl a to, že titulky obsahují i jeho jméno, bere až jako ostudu.

Filmové perličky

• v Milencích a vrazích je záběr na zámeček Větruše, který kameramani snímali z místa na Mariánské skále, jež kvůli její zvětralosti není běžně dostupné
• hned dvakrát točila v Ústí Zlata Adamovská – zahrála si v kulisách Spolchemie ve filmu Mladý muž a bílá velryba, o 26 let později se vrátila v Milencích a vrazích
• v Pátém oddělení je zachycený nemocniční pavilon A s oddělením chirurgie, který je dnes už zbořený
• pavilon nosorožců je ve filmu Dva lidi v zoo natočený ze strany, která je návštěvníkům nepřístupná

Tento film je zároveň dokladem toho, proč filmové natáčení často stojí neuvěřitelné peníze. Režisérovi v jednom záběru vadil vjezd do garáže, tak Kaisera požádal, aby mu dodal plakátovací plochu s plakáty z roku 1965.

„My jsme dohledali celou sbírku soudobé dokumentace, všechny možné plakáty nakopírovali, někde jsme dokonce zfixlovali data, pohráli jsme si s tím v počítači,“ vypráví Kaiser.

„Všechno jsme to vytiskli barevně, vyšlo to na 60 tisíc korun – a pak to proběhlo ve filmu během jedné vteřiny,“ poznamenává Kaiser.

Místo činu i Big Ben

Kromě chemičky mají filmaři v oblibě i další ústecké industriální lokality.

Setuza a západní nádraží vytvořily atmosféru snímku Lesní chodci s Jiřím Schmitzerem, v zanedbaném prostředí někdejší staré nemocnice trpěla při chemoterapii Veronika Žilková v Zapomenutém světle.

Na stříbrném plátně se ale objevila několikrát i místní zoologická zahrada. Pro svůj rodinný film Dva lidi v zoo si ji vybrala Marie Poledňáková, seriál O zvířatech a lidech tu točil Hynek Bočan.

V Ústí dále vznikly třeba i snímky Mladý muž a bílá velryba, Stínu neutečeš nebo Veni, vidi, vici. A vedle českých filmařů sem občas zavítají i zahraniční. Po jedné epizodě tu natočili například tvůrci německých krimi seriálů Místo činu a Big Ben.