Nutno předeslat jedno pravidlo, které platí u běhání, ale koneckonců ve sportu vůbec. Pokud se u běžce setkáme s drobnou chybou u pomalého tempa běhu, s přibývající rychlostí se drobné chybky a odchylky na běžecké technice zveličí a kumulují.
Jestliže si video zpomalíme, je v jistém záběru možno vidět, že běžkyně vtáčí bérec a chodidlo zadní nohy za oporovou nohu. Aby při následném kroku přenesla bérec opět vpřed pro došlap, musí ho vytočit s chodidlem opět ven. Zkrátka – je to pohyb navíc.
Plusy a minusyNegativa rotace v ramenou a mírné přetáčení trupu lokty od těla-křížení předloktí před tělem chodidla kladena přes sebe: úzká stopa vtáčení bérce zadní nohy za oporovou nohu Pozitiva délka kroku rozsah práce bérce a pohyb v kyčelním kloubu celková lehkost a uvolněnost držení trupu a hlavy |
Stabilitu kroku snižuje též příliš úzkou stopou. Obdobně jako na minulé ukázce „překládá“ nohy mírně přes sebe. Tím se tvoří užší stopáž a hůře se udržuje balanc, obzvláště v terénu.
K délce kroku nelze u dané rychlosti a tempa nic vytknout, stejně tak míře energie v zákopu a důraznosti odrazu.
Běžkyně však trpí vadou, která je velmi rozšířená: rotací ramen a trupu. S přetáčením ramen souvisí i křížení předloktí před tělem. U volnějšího běhu je to pouhá vada na kráse, ovšem s přibývající rychlostí je to pohyb navíc, který nejenom ubírá důležitou energii, ale též rozhazuje přímou stopu celkově. Zkřížené paže pak nejsou takovým hnacím elementem, jakým by byly při pohybu v boční rovině.
Běžkyně však naštěstí nemá předloktí příliš křečovitě sevřeno a zvedáno vzhůru, paže i předloktí se zdají být vcelku volné. Platí ale staré známé: lokty více k tělu. Držení trupu, hlavy a postavení pánve jsou naprosto v pořádku.
Musíme ale říci, že na adekvátní hodnocení je video extrémně krátké a běžkyně je snímána pouze z jednoho postavení.
Rozbor běhuVidea zasílejte o délce alespoň třicet sekund. Pohled na běžce by měl být z více stran, nejlépe jeden z boku, druhý zpředu, každý z nich ideálně po oněch třicet vteřin. Apelujeme také na svižnější tempo běhu, při němž lze běh lépe technicky provést, při němž však též více vyniknou případné nedostatky či chyby v technice. Svá videa zasílejte na dusan.erbs@post.cz. |
Dušan ErbsNa závodní úrovni se věnuje atletice od sedmé třídy základní školy (od roku 1993), na výkonnostní úrovni pak od roku 1996. Vstoupil do týmu AC Pardubice, v němž působí dodnes. Soustředí se na střední a dlouhé tratě. Současně se plně věnuje dlouhým krosovým či silničním běhům na pět až patnáct kilometrů a dráhové atletice. Od roku 2003 je jeho druhým sportem canicross, je členem týmu SK Děti Severu. Mimo jiné je mistrem České republiky v krosu, akademickým vicemistrem České republiky na 3000 metrů př., mistrem Evropy i světa v canicrossu. Je licencovaným trenérem atletiky se specializací na běhy a absolventem magisterského studia se zaměřením na tělesnou výchovu, sport a biologii.  |
