Úhrady těžebních společností za vytěžení nerostů se od příštího roku zvednou na dvojnásobek. Výjimkou je uran, ropa, zemní plyn a hlubinná těžba černého a hnědého uhlí, u kterých zůstanou nezměněny. Jednání mezi ministrem průmyslu Janem Mládkem (ČSSD) a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) se však zasekla u poplatků z povrchové těžby hnědého uhlí. Mládek trvá na maximálně dvojnásobném navýšení, zatímco Babiš chce hnědouhelné společnosti zatížit více.
PoplatkyStát v současnosti vybírá od těžebních firem za takzvané vyhrazené nerosty, které jsou jeho majetkem, zhruba 600 milionů ročně. Sazby se liší podle nerostů od 0,3 do 10 procent a dlouhodobě je kritizují především ekologové, podle kterých jsou příliš nízké. Výše poplatků se neměnila od roku 1992. Ve skutečnosti však těžaři neodvádí ani úhrady ve výši stanovené sazby. Z údajů Českého báňského úřadu za rok 2012 vyplývá, že například z vysokoprocentního vápence zaplatili jen 0,97 procenta z tržeb, zatímco sazba je 10 procent. U dalších nerostů nejsou rozdíly tak vysoké, ve velké většině se však platí méně než určuje vyhláška. |
Neshody mezi oběma resorty došly tak daleko, že zatímco Mládkův úřad vydal ve středu dopoledne prohlášení o dosažení dohody, ministr financí Babiš do médií mluvil o opaku.
„My jsme se nedohodli, vyměnili jsme si názory. Pan Mládek navrhnul navýšení poplatků u povrchových dolů na dvojnásobek. Je to ještě v jednání, není to definitivní,“ řekl Babiš.
To však velmi udivilo Mládka. „Podle mého názoru z jednání jasně vyplynulo, že ministr Babiš přijal návrh na dvojnásobek. Pokud po jednání z nějakého důvodu změnil názor, nerozumím tomu. Jsem ale nucen to respektovat,“ konstatoval Mládek.
Podle Babiše by však konečné rozhodnutí mohlo být v řádech týdnů. Do té doby se chce ministr sejít se zástupci firem a odborů. S odboráři má naplánovanou schůzku na pondělí.
Babiš původně chtěl dosavadní výši poplatku zvednout ze současného 1,5 procenta z ceny hnědého uhlí až na desetinásobek. Podle Mládka by však takto výrazné navýšení vedlo k růstu nezaměstnanosti v těžebních regionech, kde je už tak počet lidí bez práce nadprůměrný. Poslední varianta hovořila o čtyřnásobném zvýšení. I to je ale podle Mládka stále příliš.
„Abychom mohli vyloučit riziko ztráty pracovních míst a další negativní dopady, nemělo by navýšení v roce 2015 překročit dvojnásobek dnešní hodnoty,“ uvedl Mládek. Těžaři varují i před omezením investic nebo výdajů na sponzoring.
„Firmy vyvíjejí tlak přes odborové organizace, ale myslím, že mají dobré výsledky a že není důvod propouštět lidi. Jsou to tlaky a strašení, které nemají reálný základ. Uhlí patří státu a stát za to dostává velice málo,“ nesouhlasí však s hrozbami o růstu nezaměstnanosti Babiš, podle kterého je navíc celý současný systém netransparentní.
Poplatky se mají změnit v souvislosti s novelou horního zákona, kterou připravuje ministerstvo průmyslu. Počítá se, že platit by měla od poloviny příštího roku.
