Na letišti ve Visby, kam jsem přijel z hotelu na kole, stálo moje letadélko a lesklo se v paprscích ranního slunce. Po startu jsem obkroužil a nafilmoval Visby a pokračoval podél západního pobřeží Gotlandu směrem na sever k průlivu, na jehož druhé straně leží už ostrov Fårö, s asi 113 km² osmý největší ostrov Švédska. Zde také bydlel a zemřel režisér Ingmar Bergmann, který tu i natočil hodně ze svých filmů.
E-knihy o létání ke staženíStáhněte si e-knihy o létání od Jiřího Pruši: |
Po opuštění Fårö jsem zamířil směrem na Stockholm. Po asi deseti minutách jsem přelétával Gotska Sandon. Tento zcela zalesněný neobývaný ostrov je dnes přírodní rezervací a jsou tu překrásné prázdné pláže.
Severní cíp ostrova Faro, na kterém žil a natáčel slavný režisér Ingmar Bergman.
Ve Visby jsou veřejné nejen lavičky, ale také houpací sítě.
Let na speciální povolení přímo nad centrem Stockholmu
On-line: Ostrovy Baltského moře Sledujte let Jiřího Pruši nad ostrovy Severního moře s letounem Dynamic WT-9 (OK-LEX). Více o pilotovi na jeho webu www.prusa.org. |
Do Stockholmu to pak trvalo ještě asi 45 minut přes moře. Trochu ostýchavě jsem ještě před pobřežím požádal, zda by bylo možné mě pustit nad střed města. Velkou naději jsem si nedával, protože nedaleko se nachází frekventované letiště Bromma, jehož okrsek pokrývá i celý střed města.
Ale oblastní dispečer projevil pochopení, zavolal na Brommu a nakonec jsem dostal povolení přeletět střed města ve výšce 2 000 stop z východu na západ a zpět, tzn. asi 15 minut letu nad městem. Moje radost bylo obrovská. Stockholm jsem tedy nafilmoval, nafotil a vydal se na severovýchod k pobřežnímu ostrůvku Märket.
Střed Stockholmu
Přetahovaná o maják
Po 40 minutách letu se mi ho podařilo najít. Malinký neobydlený ostrůvek uprostřed úžiny Kvarken je už od roku 1809 rozdělen mezi Finsko (tehdy Rusko) a Švédsko. Na dnešní finské straně stojí maják, který tady postavili Rusové v roce 1885, ale původně omylem na straně švédské. Až v roce 1981 se Finsko a Švédsko dohodly na velmi komplikované úpravě hranic tak, aby maják byl ve Finsku, ale ani jedna země neztratila z území ani jediný metr čtvereční.
Nad ostrůvkem jsem tedy vstoupil do Finska, a poslušně jsem se proto nahlásil věži letiště Mariehammn. Dispečer si postěžoval, že letím trochu dříve a nový asfalt na prahu dráhy je prý ještě měkký, ale že můžu přistát do druhé poloviny opravované dráhy. Ale i tak mi zbývala asi třikrát delší dráha, než je moje minimum.
Letiště v Mariehammnu je trochu ospalé a moc tu toho nelétá. Po hodině v malé restauraci terminálu jsem se rozhodl pokračovat přes Turku do Vaasy. Vyměnil jsem baterie v kamerách, nasadil kamery a vyrazil na přelet celého souostroví Ålandy směrem k Turku.
Ostrůvek Märket rozdělený mezi Finsko a Švédsko
Nad strategickými ostrovy Alandy
Ålandy jsou autonomní, švédsky mluvící oblast o rozloze asi 13 300 km², která zahrnuje celkem přes 6 700 ostrovů! Jen asi 80 z nich je obydlených. Ostrovy jsou celkem ploché (nejvyšší bod je 129 metrů nad mořem), se spoustou zeleně a představují nejteplejší místo Finska.
O ostrovy, které mají strategickou polohu v hrdle Botnického zálivu, v historii soupeřilo Švédsko s Ruskem a nakonec i s Finskem. Funguje zde také vlastní parlament a jen místní občané zde smí vlastnit půdu. Přeletěl jsem je asi za půl hodiny a už jsem se vyhoupl nad Turku. Odsud jsem pak po další hodině přistál ve Vaase. První informace, kterou jsem zde dostal, byla, že nemají benzin. To je tedy nyní moje hlavní starost.
Alendské ostrovy
Letiště Kumlinge – Alendské ostrovy
