Jak se vypořádáváte s kritikou, která se valí na výsledky Slavie?
V tabulce patříme mnohem výše, proto chápu, že fanoušci nejsou spokojení. Ale věřím, že je na hřišti vidět, že to chceme skutečně změnit.
Jaká je atmosféra v kabině. Je tlak cítit z každého hráče?
Je pravda, že podobnou situaci ve Slavii nepamatuju, nikdy jsme na tom nebyli tak špatně. Je tedy logické, že jsme pod tlakem veřejnosti, a především médií. Nejsme ale jediní, i Sparta si občas prožívá své.
Od konce září vede Slavii jako hlavní trenér Michal Petrouš. Co všechno se pro vás změnilo?
Pro mě to změna rozhodně je. Dostal jsem od nového kouče druhou šanci, na kterou jsem dlouho čekal. Navíc jsem konečně zase zdravý.
Často se vaše jméno skloňuje ve spojení s brzkým odchodem z Edenu. Je reálné, že v klubu dodržíte smlouvu do roku 2012?
Všichni víme, jak to ve fotbale chodí, proto těžko odhadovat. Teď jsem ve Slavii a nic neřeším.
Je vám 23 let, přesto za sebou máte velmi náročné události. Vážnou autonehodu, problémy se štítnou žlázou. Vždy jste se však dokázal vrátit. Posílily vás tyhle nešťastné životní momenty?
Po té nehodě jsem byl měsíc v tuniském vězení, to by změnilo asi každého člověka. Tuniská vězení nejsou jako tady v Evropě. Změnil jsem názor na život, cítím se ve spoustě věcí silnější. Věřím, že jsem si smůlu už vybral.
Smůlu jste však měl i letos v létě. Byl jste dokonce na odchodu ze Slavie, ale neprosadil jste se v Mladé Boleslavi.
To už je za mnou. V Boleslavi jsem byl krátce, měl jsem tam zdravotní problémy, o kterých jsem nevěděl. Teď už se cítím dobře.
Několikrát jste nastoupil za tuniský národní tým. Jaká je nyní vaše pozice u reprezentačního trenéra? Stále s vámi počítá?
Čeká mě kvalifikační zápas Tuniska v Botswaně, kam jsem byl nominován. Mám z návratu samozřejmě velkou radost. Trenér čekal na to, až začnu zase hrát. Je pro mě velice důležité, že se na mě nezapomnělo.
Jak jste na tom s češtinou? Už pochytáváte nějaká česká slovíčka?
Spíš více rozumím. Když na mě trenér Petrouš křičí "běhej!" a "makej!", tak moc dobře vím, co mi vyčítá. Odpovědět ale ještě nezvládnu, v tom mi pomáhá angličtina. Hocin Ragued je na tom obdobně. Čeština je na nás příliš těžký jazyk.
Řadíte se v kabině mezi vtipálky, nebo spíše pozorujete dění a příliš o sobě vědět nedáváte?
Viděl bych to spíš na toho vtipálka. Nejsem typ, co by jen pozoroval.
Byl jste členem Interu Milán, Paris SG a nyní jste v jednom z historicky nejlepších českých týmů. Jaký je váš další fotbalový sen?
Sním o mistrovství světa. Ale teď bych si hlavně přál, aby se Slavii začalo dařit amy měli klid.
