Barták jednal ve Washingtonu se šéfem Národní bezpečnostní rady USA Jamesem Jonesem. Česko bude mít podle ministra zájem na tom, aby čeští odborníci působili v Agentuře pro protiraketovou obranu (MDA). Obě země tak čekají další rozhovory na vysoké úrovni.
Budou se týkat další vojenské spolupráce - například při přebudování letectva nebo zapojení českých zbrojovek do nové podoby protiraketového štítu. Do konce roku by se podle Bartáka mělo v Praze uskutečnit další kolo strategického dialogu.
Po jednání s Jonesem odjel ministr do Pentagonu na schůzku s americkým ministrem obrany Robertem Gatesem. Ten ve čtvrtek řekl, že USA místo štítu v Česku a v Polsku rozmístí v Evropě lodě s protiraketovým systémem.
Spolupráce bude pokračovat
Evropské partnery znepokojené obratem americké politiky se dnes snažila uklidnit Hillary Clintonová. "Nikdy neopustíme naše spojence," oznámila. "Budeme pokračovat v úzké spolupráci s oběma," zdůraznila v projevu v Brookingsově institutu.
Šéfka americké diplomacie zároveň zdůraznila, že jsou Česko a Polsko hlavními kandidáty na rozmístění střel nové protiraketové obrany. Prahu také ujistila, že budou Spojené státy i nadále spolupracovat s českými firmami na výzkumu a vývoji v oblasti protiraketové obrany.
"Rozmístíme protiraketovou obranu rychleji než předchozí program. Budeme schopní reagovat pružněji na hrozby představované íránskými balistickými raketami středního a krátkého doletu," vyzdvihla Clintonová přednosti nové strategie. Odmítla tvrzení, že zrušení projektů v Polsku a v Česku učiní Evropu zranitelnější.
Rakety mohou být v Česku už za šest let
Šéf Bílého domu Barack Obama včera oznámil, že jeho země ustupuje od plánu vybudovat v Česku a v Polsku pozemní radar a protiraketové silo jako evropskou součást amerického protiraketového deštníku. Místo něj chce Washington v Evropě rozmístit mobilnější protiraketové střely, které by měly být nejprve na lodích a později i na souši. - více o plánu čtěte zde
Už ve čtvrtek šéf Pentagonu Robert Gates naznačil, že o umístění nových raket Washington bude jednat s Prahou i Varšavou, v úvahu prý ale přicházejí i další evropské země.
Jako důvod pro změnu plánů uvedli Gates i Obama mimo jiné nové zpravodajské poznatky o íránském zbrojním programu, podle nichž Teherán výrazně pokročil ve vývoji střel středního a krátkého doletu. Proti nim je nový protiraketový systém primárně konstruován. Íránci prý naopak zaostávají v přípravě raket dlouhého doletu schopných zasáhnout Evropu a USA, kterým měl čelit původní systém.
Rakety dlouhého doletu bude mít Teherán v roce 2015
Dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké vládní činitele uvedla, že k získání střely dlouhého doletu bude Írán potřebovat o tři až pět let více, než se dosud předpokládalo. K dispozici by je mohl mít mezi roky 2015 a 2020. Administrativa předchozího prezidenta George Bushe vycházela z toho, že je získá nejpozději do roku 2015.
Česko loni uzavřelo se Spojenými státy takzvanou rámcovou dohodu, která má umožnit českým firmám a vědeckým institucím zapojit se do vývoje a výroby celého amerického protiraketového štítu.
Nový americký plán protiraketové obrany má čtyři fáze. V prvních třech bude úkolem zajistit ochranu Evropy a amerických jednotek na "starém kontinentu" před íránskými střelami krátkého a středního doletu. Čtvrtý stupeň má zabránit případnému ohrožení USA íránskými raketami dlouhého doletu.
FÁZE ROZMISŤOVÁNÍ NOVÉHO ŠTÍTUFáze 1 Zhruba do roku 2011 by měly být na americké válečné lodě nainstalovány protiraketové systémy, kterými buď už Američané disponují, nebo které vyvinou do dvou let. K hlavním komponentům budou patřit varovný systém Aegis, jímž je v současnosti vybavena už řada amerických křižníků a torpédoborců, obranné rakety SM-3 (Standard Missile-3), radar a senzory. Tato plavidla by měla operovat ve Středomoří a v dalších oblastech. Fáze 2
Fáze 3 Asi v roce 2018 by měla být nasazena další modernizovaná verze SM-3. Fáze 4 Kolem roku 2020 začne rozmísťování nové verze raket SM-3 schopných odrazit potenciální ohrožení USA střelami dlouhého doletu. Náklady (podle Kongresu) - Za každou raketu SM-3 se vyšplhají na deset až 15 milionů dolarů (170 až 255 milionů korun) v porovnání ze 70 miliony dolarů (1,2 miliardy korun) za každou z deseti antiraket dlouhého doletu, které měly být podle plánu Obamova předchůdce George Bushe rozmístěny v Polsku. autor: ČTK |
Kolem roku 2015 by měly být na válečné lodě a na území Spojeneckých států rozmístěny modernizované antirakety SM-3. Systém včasného varování bude rozšířen o moderní pozemní radar (pravděpodobně na Kavkaze) a senzory. V současnosti již probíhají rozhovory s Poláky a Čechy, protirakety by ale podle plánu amerického prezidenta Baracka Obamy měly být rozmístěny také v dalších státech na severu a jihu Evropy.
