Úplně upřímně, osobně bych si zcela vystačila s klipem, který Cohenův hit uzavírá. Splňuje totiž přesně to, co by měl splňovat film sám: sarkasticky komentuje něco, co si sarkastický postoj zaslouží, a je doopravdy vtipný.
Brüno si v něm jako celebrita, kterou se celou dobu touží stát, konečně může dovolit nazpívat charitativní píseň s hvězdami popmusic. Bono z U2, Sting, Slash z Guns N' Roses, Elton John, Chris Martin z Coldplay a raper Snoop Dogg v něm společně notují popěvek "Brüno, holub míru" a obzvláště Bono nevychází z údivu, když mu do jeho procítěných výzev k zastavení válek vstupuje Brüno s komentáři typu "Jsem Bono, jenom o dvacet let mladší". Čisté, vkusné, trefné, zábavné.
Nuda horší penisu
Škoda, že o zbylých osmasedmdesáti minutách filmu nelze říct to samé. Zapomeňme na diskuze, jestli Brüno homosexuály uráží či podporuje, odmysleme si prvoplánové provokace typu obnažený penis vyslovující Brünovo jméno. Zapomeňme na to, jestli jsme puritáni a Cohenův obscénní humor překročil či nepřekročil meze únosnosti: o tom se tak jako tak povedou spory ještě dlouhé týdny po premiéře.
Problém je, že budeme-li Brüna hodnotit jako celovečerní film a ještě se ho pokusíme srovnat s komikovým majstrštykem Borat, nedopadne Cohen, respektive režisér snímku Larry Charles vůbec dobře.
Tak především - Brüno na plátna kin vůbec nepatří. Budiž mu přičteno k dobru, že se se stopáží vešel pod hranici devadesáti minut (dobré pasáže by jich však daly dohromady stěží dvacet).
3x nej z BrünaCasting na dětskou roli (Brüno: "Vadí vaší dceři amatérské chemické pokusy? Ne? Ukřižování? Ne? Necháte ji podstoupit liposukci, když do týdne neshodí pět kilo? Ano? Pak má roli. V nacistické uniformě odtáhne židovské dítě k peci. Máte radost?" - Matka: "Mám, dcera získala práci!" Usmiřování Palestiny s Izraelem ("Co vám vadí na hummusu? Palestincům nic? A Izraelcům? Taky nic? No vida, fakt, že se shodnete na tom, že hummus je zdravé jídlo, je dobrý základ pro uzavření míru." Výcvik u národní gardy ("Co to máte na krku?" - "Šátek, rozbíjí univerzální šeď uniformy." - "Na zem a kliky!" - "A co ten pásek? DaG. Co to je?" - "Dolce a Gabbana, noné?!" - "Noné? Co si to dovolujete? Na zem a kliky!") |
Sledu gagů, mezi nimiž se najdou výjimečně dobré (rodiče ochotní propůjčit své potomky čemukoli, co je proslaví), dobré, leč nedotažené či pokažené (blondýny vysvětlující situaci v Dárfúru či "průlet" Blízkým východem včetně konverzace na téma hummus versus Hamas) i vysloveně trapné (virtuální orální sex s Millim z "Milli und Vanilli"), by nicméně mnohem lépe sednul formát televizního sitcomu než filmu pro kina.
Není pochyb o tom, že Cohenův zadek umí být sexy, ale vidět ho přes celé plátno co deset minut je trochu nuda.
Nuda je i fakt, že každý druhý vtípek nějak souvisí se sexem či šišlavou "anglo-östereichštinou". Opakovaný vtip není vtipem, to nás učili už ve školce. Cohena zřejmě nikoli. Dokolečka se tak rochní v ulepeném humoru na úrovni porevolučního NEIreportu.
Z nudné šedi rádobyšokantních sexy anekdot ční pouze Brünovo ostýchavé asistování dvojicím na swingers party ("Můžu něco přinést? Nedáte si třeba toast?" ptá se souložící dvojice).
Většinou však pouze pobíhá po place nahý (noční scéna z "chlapského" lovu), případně s obřími pryžovými penisy v rukou (nácvik sebeobrany před útokem homosexuála) či aspoň v neodmyslitelných tangách. Trochu málo, po zkušenosti s originálním televizním reportérem Kazašské státní televize.
Prospěšný světu?
Abychom byli korektní, nedá se říct, že Cohenův film je úplný nesmysl a že by světu bylo lépe bez něj. Cohen je bezpochyby talentovaný autor a možná i herec (což ovšem těžko poznáte ve chvíli, kdy jakýkoli výraz přebíjí exhibicí).
Co radši nevidětOrální sex s Millim z Milli und Vanilli (od líbání po anál - sólo akce bez komentáře) |
Komediální žánr navíc obohatil o dokumentární efekt, a přestože se v Brünovi častěji uchyluje k podvodu jménem inscenovaný dokument, pořád jsou na jeho filmech nejcennější bezprostřední reakce nic netušících lidí, které nachytal.
V neposlední řadě má Cohen cit pro akcentaci témat, o kterých se pouze šeptá, ale přitom by si diskusi zasloužila.
Jakkoli je Brüno jako celek pro homosexuály spíše medvědí službou, scény, jako jsou "práce na převýchově homosexuálů" či ta z armádního výcviku, ve které si "zelené mozky" nevědí rady s někým, kdo nereaguje, jak jsou zvyklí, patří k cenným příspěvkům do celospolečenské diskuse (tuhle formulaci by Brüno jistě okomentoval vystrčeným zadkem). A fakt také je, že na ně může dojít pouze proto, že Brünovi alias Cohenovi projde víc než komukoli jinému.
Což je naneštěstí zároveň i Achillova pata fenoménu jménem Sacha Baron Cohen. Kdyby měl totiž tenhle pán po ruce někoho, kdo bude schopen krotit jeho sebestřednost, mohli bychom se jednou dočkat skutečně dobrého filmu. Dramaturga na Cohena!
Brüno
Režie: Larry Charles
Hrají: Sacha Baron Cohen, Anthony Hines, Dan Mazer, Jeff Schaffer
Hodnocení iDNES.cz: 50 %
